Pozdrav, omluva a vlastně fšecko.

Ahojky díftčiny. Po hodně dlouhé době se hlásím, ale nemyslete, stále se snažím být v obraze.Co se paličkování týče, všichni by zaplakali. Háčkovala jsem 20 čepiček debilek, hlavně na sraz Malenek, který už je za námi a kamarádčiným příbuzným. Na herduli mám vráňátka a peru se s nima.
Majko, jsem moc ráda, že jsi se ozvala. Mám neustále Tvůj časopis, který Ti chci přivézt na trhy.Čili Klub Inspirace v žádném případě nepominu. Byla jsem v Kobylisích 3.5., docela jsem Ti to chtěla napsat, ale pak jsem usoudila, že by ses mohla za mně stydět. Trošku jsme tam předváděly taškařici.Na trhy pojedu v sobotu, jedeme zase ve své zaběhnuté sestavě.Naše mladice v pátek ještě pracujou. Budeme tam asi od začátku. Druhý vlak je v Praze až v 11,19, kdyby to dobře šlo a mám pocit, že tam potom už polovina prodejců nebude. Takže jedeme ráno. Odpoledne domů. Kdybych Tě tam nezastihla, tak Ti to nechám v Klubu inspirace.Vlak zpátky nám tuším jede v 15 hodin.
A teď to hlavní. Včera jsem hledala a nikde nenašla, že Jitka vyhrála soutěž. Ale já jsem nic jiného nečekala. Dmu se pýchou za Jitku, protože už od začátku vím, že z ní něco vyroste.A jsem moc hrdá, že je moje kamarádka. Proto, budeš-li potřebovat cokoliv ve Vamberku, jsem Ti k dispozici.O tom ta moje účast v Netklubu je. Ze mně už nikdy umělec nebude, ale pro úspěch mladých a nadaných vše.
Paličkování miluju asi jako zpěv, zpívám moc ráda, ale musím tajně.
Jituško, gratulace největší a věř, že tohle je pouze začátek. Je velikánská škoda, že tohle řemeslo Tě u nás neuživí. Bylo by to ještě lepší. Už jsem napsala román, tak pro dnes končím a všem přeju veselé paličky a hlavně zdravá tělíčka a zdravé dětičky.
Hana