Čus bus,
asi před hodinou a půl naskládala Míša svůj cirkus do auta a vyrazili domů. Návštěva byla úžasná, kluci se mlátili jen v mezích přijatelných pro všechny zůčastněné strany, Gary na mě házel svůdné pohledy a byl za to náležitě obdivován a my s Míšou jsme stihly hodně probrat, dokonce i něco ukorálkovat, ale jestli to bylo všechno, to vážně nevím


Psi si po prvním dni zvykli a byli skvělí, Gary se zamiloval do Bárnyho, Bruno do Koriny ;-)
Můj M k tomu přistoupil ve stylu nepřímé úměry - čím početnější návštěva, tím kratší časové jednotky doma

Pobyt byl zpestřen jednou lehce dobrodružnou scénkou na silnici - defekt kola - mou přeměnou na GPS, a taky setkáním s kamarádkou a jejím potomstvem, kterážto rozšířila řady školkařů na 3 a batolat taky na 3 (má dvojčata). Spatření této sestavy v plné síle, rozuměj řvoucí, bylo pro mě velmi, ale opravdu velmi antikoncepční

a co teprve pro manžela

Vendy, to je krásný dárek, je načase vymyslet další destinace, kam se nutně musíš podívat

Já mám takhle v zásobě Norsko a opětovnou návštěvu Skotska, ale nějak se nikdo nemá k tomu mi něco takového darovat ;-)
Adel, ať si tvůj zážitek probírám z jaké chci strany, pořád mi tam cosi nesedí. Ty jsi opravdu, ale opravdu kopla a zastrašila rozjetého rotvajlera? Zřejmě jseš vzdálený potomek Supermana

Ale vážně, neznám nikoho jinýho, kdo by měl takové problémy se psy, možná je načase popřemýšlet o svém nonverbálním projevu, kterým dáváš najevo svůj postoj ke všem okolo se vyskytujícím psům a popřemýšlet o tom, co jim tímto sděluješ. Protože oni v tobě čtou jak v otevřené knize, to mi věř.