Diskuze : Hlavní : Sexuální výchova

Ne nadarmo je v oblasti sexu ochrana dětí do 15 let.
Mmch, nekoukám lidem do mobilů ani knih, ostatně já mhd nejela od loňského března a i děti vozíme do školy autem a kdykoliv to jde, tak je i vyzvedáváme, před kovidem jsem metrem jezdila často a nelíbilo by se mi, kdybych u spolucestujícího zahlédla porno. A vůbec to není o tom koukání lidem přes rameno. Prostě člověk má oči a ty holt sledují.
Mmch, pokud vím, policie zrovna hledá lidi, co v metru nepomohli ležícímu důchodci. Že by všichni sváděli věci na to, že si nevšimli, protože pouze a výhradně koukají před sebe?

Tady vidím rozdíl v té roli dospělého. Když si děti hrají na doktora nebo si ukazují pornografii, tak to není totéž, jako když jim to ukazuje cizí dospělý.

Mně by se teda nelíbilo, ani kdybych vedle tohohle pána seděla já sama. Akorát, že bych ve svém věku uměla situaci vyhodnotit a zareagovat/přesednout si, což jde u dítěte čekat jen ztěžka. Divná videa ani jakákoliv jiná sexuální aktivita (obnažování, osahávání spolucestujících,....) do veřejného prostoru nepatří. Sice takoví lidé jsou a budou a je třeba to brát navědomí, ale netřeba to omlouvat a tolerovat. A byť si myslím, že je velmi záhodno vyhodnocovat a reagovat, tak je úplně evidentní, že předpubertální dítě to nejspíš neumí a ani nemůže umět. Mělo tam matku a té se to oprávněně nelíbilo za to dítě.

Ropucho, po r. 1989 toho byly plné novinové stánky. Protože do té doby to tu nebylo. Ptali jsme se známých za Západu, jak je to u nich. Ti nám říkali, že kolem toho děti chodí naprosto bez povšimnutí, že je to nezajímá. Což jsme ostatně při cestě na Západ viděli sami. Stánek s novinama, za sklem časopisy pro dospělé, kolem šla děcka ze školy a bavila se o věcech, jejich věku přiměřených, na nějaké lechtivé časopisy ani okem nezabloudili. Postupně se ovšem stalo vystavování podobných časáků za sklem nepřípustným, takže dneska už tam vystavené nejsou. Nemysli si, že dítě nezná nahé tělo. Akorát v jeho věku ještě neví, co to je sex. Já si pamatuju, jak jsme si v dětství hráli na doktora, protože ten jediný mohl prohlížet nahé tělo druhého člověka. Dospělé to neskutečně pohoršovalo, zakazovali nám to bez jakéhokoli vysvětlení, takže jsme si na doktora hráli potají. Nejhorší bylo najít toho, kdo by se nechal zkoumat, protože všichni chtěli zkoumat, ale nikdo nechtěl býti zkoumán . Vyrostli jsme z dětských her, aniž by se z nás stali úchylové, prasáci nebo kriminálníci (teda z některých se stali, ale to procento závadových osob je v populaci asi pořád stejné).

Ropucho, dlužím ti omluvu, mrkla jsem na tebe mezi řádky a teď toto

Zvláštní, ten internet.
Vůbec by mě nenapadlo, že se Ropucha baví o oblékání, myslela jsem, že jde třeba o nevkus sprosté mluvy, krkání , nedostatečného oblečení (páni bez trika), hulákání na celý prostor ap.