Diskuze : Drbárny : Klub starých paní a pánů

Ježiši Ajko,
to muselo být strašné. Naštěstí už to máte obě za sebou,tak ať už je všechno v pohodě.

mám úžasnou holčičku...holky, ona je tak statečná, že je to až k neuvěření...tatínek se směje, že je silná po mamince

Operace byla nějaká komplikovaná, stále ještě nevíme,co se přesně přihodilo, na sále měla být nanejvýšdvě hodinky a byla tři....jakjsme jí s dr. a sestřičkou vezly na JIPku, tak mi jen řekla, že problém měl operáter, že z hlediska narkozy bylo vše v pořádku...mohlo to prý více krvácet anebo po otevření mohl vidět něco, co na ultravuku neviděl..s operáterem budu mluvit až 4.5. na kontrole...První den spinkala, jen jsme s manželem nahlídli odpoledne a já tam pak ještě večer postála dvě hodiny u postýlky, to už na mě střídavě koukala a byla mimo...Druhý den ráno jsem měla obrovskou radost, protože mě poznala...bylo to o 24hodin dřív, než po první operaci....takže pátek a sobota jsem stála od rána do noci u postýlky, podávala hračky, bavila ji,a odbíhala jen na jídlo o dvě patra níž....nechali mě hodně dlouho do noci, odcházela jsem po desátě....v sobotu dostala teplotu, přes 38°C...měly jsme jít na oddělení už spolu, ale pobyla tam do neděle, naštěstí zánět vyloučili...
V neděli jsme měly krizi, jednak mě ránodr. a sestra nepustily na pokoj za Adi, že návštěvy jsou od 10hodin a já stále 5metrů od dveří pokoje a slyšela, jakAdinka pláče a volá mama, mamama..strašně a čekání hodinu a půl do desáté probrečené, měly jsme z toho obě asi pěkné trauma..neděle byla začarovaná, dali nás na pokoj, Adi nemohla usnout, konečně jsem jí po dlouhém uspávání uspala, vzbudila jí sestra měnící pytlík na moč...pak se ucpala kanyla, další probuzení, spadl na ní stojan s kapákem a jen zázrakem se jí nic nestalo....o půlnoci konečně usnula...a od pondělka bylo líp a líp...v úterý vytáhli jednu hadičku, tak jsem po 6-ti dnech mohla ponosit....ve čtvrtek druhou hadičku (z operované ledviny), byl to drén 15cm dlouhý....holky, ona u ničeho ani nezaplakala...v pátek kontrolní ultrazvuk a odjezd domů....mezitím dvě návštěvy tatíánka a jedna babičky a dědy....odvezl nás tam Kuba a ten pro nás také v pátek přijel, když už je bez práce a dělá jen binec, tak aspoň k něčemu je užitečný a hodný....tam i zpět jsme jeli vlakem, jelikož je to rychlejší než autem, děda nás čekal na nádraží autem, v Olomouci stojí tramvaj u nemocnice, takže je to pohodlné..Adi usnula v tramvaji v Olomouci, čekání 30minut na vlak, hodinovou cestu vlakem, autem z nádraží 10 minut...vše prospala, probudila se až před domem...

Ajko, to je dobře, že už jste doma
Jak to probíhalo a jak jste to snášely?
J.

JSME DOMA! až se zaběháme,,,,napíšu

Tinas,
i já ti přeju vše nej, nej, nej.

Janino,
já myslela, že máš na narozeniny a svátky nějakou šikovnou tabulečku, v níž všechno je a z níž se ti to samo připomíná.

Ajko,
držím palce! Ať se zadaří!