Diskuze : Hlavní : Jídlo a potraviny

Citrónovou babetu jsme měli už v 70. letech. V 80. přibyla ještě kakaová, ale ta mi tolik nechutnala. U nás maminka nepekla, takže tohle bylo místo domácí pečené buchty.

Taky mam slepice se jmenem a mam k nim vztah

Koníčku, toho rumu tam dávala čajovou lžičku, takže to bylo fakt jen na chuť. Jinak jsme celý den běhali venku, do chaty jsme mohli jen na jídlo, takže myslím, že jsme ji nijak neutahali.

U nás jsou slepice důchodkyněmi po dvou letech. Ty tříleté už maji většinou divný vejce, měkká, různé patvary a tak. Jsou to hybridky a už se tak nějak vynesly. Však není přirozené snášet skoro denně vejce.

Takže já jí chytnu, pomazlíme se, pohladím jí, pohovoříme a pak ji vezmu na výlet po zahradě ke špalku, kde čeká můj muž, dáme jí hlavu mezi dva hřebíky a sek... Vykrvíme a jdeme škubat. Já pak kuchám a následně vařím polévku a na paprice. Z dvouleté šťastné slepice je to mňamka.

Horší to bylo s králíkama, kteří měli jen pár měsíců života. No a pak s těma chovnýma, ke kterým měl člověk vztah a oni jméno. Ale taky jsme je snědli celý, protože jídlo SE NEVYHAZUJE !

Ja si nedokážem predstaviť, že by som jedla v posteli. Aké to má výhody?