Diskuze : Zdraví : Horečka

Teploměr mám, ale ne kvůli mojí rodině, ale protože vždy v létě organizuju hromadnou akci a musím mít pořádnou lékárničku. Mám dokonce dva teploměry, jeden klasický digitální a druhý jako pistolku na čelo. Ač stál více než 2000, je to šmejd a rozmezí má i dva celé stupně a to je tedy moje ruka přesnější.
Bohužel rtuťový nemám a žádný neměří správně. Dětem jsem teplotu nikdy moc neměřila. Horečku jsem vždy poznala.

Máme rtuťový, troufám si tvrdit, že teplotu i její přibližnou hodnotu už dokážu u svých dětí odhadnout, nicméně děti měřím mj. i z “výchovného” hlediska - aby samy viděly, že teplotu mají a že tudíž mé představy o odpočinku, odpovídajícím oděvu, možnostech trávení volného času atd. jsou opodstatněné .

Ano, obejdem se bez.
Teplotu na dítěti poznám rukou, ale hlavně není podstatné, jestli má teplotu, ale jestli má další příznaky: únava, bolest, nespavost atd. Někdy mají děti teplotu i aniž by jim něco jinak bylo (třeba zezačátku nemoci), tu nesrážím. Pokud mají teplotu a nemůžou kvůli ní v noci spát, tak srazím.
Hlásit lékaři teplotu nemusím často, s dětmi kromě preventivních prohlídek prakticky nechodíme (v podstatě jdeme k doktorům jen se specifickými věcmi, co často vyžadujou ATB - typu zánět středního ucha)... rýmy, kašle, neštovice apod. řešíme doma po vlastní ose, děti nemají dramatické průběhy a já nepotřebuju OČR, jsem stejně doma, tak na to nepotřebuju papír.
V podstatě jsem teplotu u lékaře hlásila zatím tak jednou za život u každého dítěte. Cesta k lékaři je jediná okolnost, kdy ten teploměr případně vytáhnu.

No a u nás dospělých je to podobně. Teplotu na sobě cítím, je mi v podstatě jedno, jestli je to 37,5 nebo 38,5, sleduju tělo a řeším případné příznaky. A obecně: máme u nás ve zvyku, jak děti, tak dospělí, teploty a nemoci nepřecházet, ale poctivě vyležet/doléčit. Takže když je mi blbě s teplotou, tak zkrátka nedělám hrdinu a ležím, namazanej rohlík je taky večeře a většina věcí prostě počká.

Behem zivota s malymi detmi jsme teplomer meli vzdycky, ted si myslim, ze asi nemame, nechybi mi.

Teplotu a horecku na sobe poznam bezpecne, navic na ne moc netrpim, u muze, pripadne velkych deti poznam prilozenim sveho obliceje k jejich celu a na dalsim se uz nejak dohodneme

Nojo, to je hezky,ovsem kdyz nekdo pri 38 stupnich omdleva, tak nebude cekat na ozdravny proces vysokych teplot.Ja si takhle vikend po maturaku rozrazila k chripce jeste hlavu na spanku, kdyz omdlela cestou ze zachodu do loznice. Pred deseti lety jsem cestou pro ibuprofen v noci trikrat lezela na schodech z patra, abych do te kuchyne dosla, pak pul hodiny v kuchyni na zemi, nez mi zabral prasek, protoze do postele bych se zpet bez padu nedostala.

Nebo cekat na ozdravujici vysi teploty u autisty, ktery po kazde vyssi teplote zapominal mluvit, pozdeji cist a psat...

Kazdy clovek reaguje jinak, telo neni stroj podle jednotneho mustru.