Diskuze : Hlavní : Jak naučit děti - ostatní

Přiznám se ze si to moc neumím Představit, takovéhle každodenní boje o maličkosti. Mám pětiletého syna a osmiletou dceru, samo neuměli všechno hned, sama vím co je to 1000x opakovat aby si umyli ruce po příchodu z venčí (to teď připomínám už jen někdy) a syn je pomalejší v oblikani protoze je hracicka a zapomíná se, obcas mu pomuzu obratit mikinu ci kalhoty co ma naruby, dcera je zase detailistka co musí mit prstynek stejne barvy jako gumicku do vlasu ale je schopna zapomenout se ucesat či mit k tomu prstynku špínu za nehty. Ale beru to ze jsou roztrziti, zabrani do hry či tak něco, občas me z toho jdou nervy napřed. Ale v podstatě stačí říct a udělají co je potreba, nekladou odpor ani se nevymlouvaji. Takže doufám, ze u nich stačí to 1000 opakování či nechat pocítit dusledky (kamarádky dceři řeknou ze je rozcuchana, synovi ze ma kalhoty opacne). Tak to si prave neumím představit jak jednat s takovým dítětem co odpor klade. Me by to provokovalo strašně, i kdyz chápu ze jista ignorace je asi nejefektivnější zpusob na afekt či snahu dítěte se mnou manipulovat.

Neumím si představit, že bych takhle stála dítěti za zadkem a do všeho ho přemlouvala. Od 3 let se obě oblékají samy... Vynucovací období jak přišlo, tak přešlo a prostě děti berou jako samozřejmost, že se ráno čistí zuby... maximálně připomenu, že mají mít zuby vyčištěné a má se jít spát.
Pokud už sama čeká, co bude za to, že udělám tohle, tak bych už teda odměny nejspíše nedávala - důrazně bych jí řekla, že jestli chce fungovat takhle, tak tak teda ne. Pokud chce tímhle vydírat, tak nebudou odměny vůbec žádné a nebudou ani mňaminky. Tyhle věci se dělají proto, že se dělat musí a hotovo.
Stejně tak s jídlem, - nejíš o.k. nejez, ale nedostaneš žádnou mňaminku potom - ovšem my si ji ke kávě dáme i bez Tebe.

Já bych to spíše vedla přirozeně k tomu, že každé jednání má nějaký následek. Neoblékáš se o.k. neoblékej, ale tím pádem nepůjdeme nikam ven, nestihneme kino, nestihneme školku, nestihneme autobus... párkrát ujel autobus a běželo se do školy a školky v plné polní pěšky 4 km... příště vstávaly obě rychleji, jen aby se mohly vést busem... Nicméně jsou opravdu věci, kdy dítě čapnu, násilím obleču či přinutím obléct se a jde se i kdyby bez snídaně když se nestihne... Neexistuje, že se nechám dítkem vydírat. Přece kvůli dětské tvrdohlavosti nebudu všude chodit pěšky nebo nepřijdu o práci, protože nebudu chodit včas a nebo že budu ještě pětileťáka oblékat jako mimino a ještě ho prosit a přemlouvat, aby se šel vykakat na WC... Myslím, že dítě musí pochopit, že jsou věci, kde se smlouvat dá, ale jsou věci, o kterých se nediskutuje

Anni, ale ty jsi psala, že máš dost citlivé dítě, ne? Dítě typu "rebel without cause" tímhle způsobem nevychováš, protože ty tu zodpovědnost cítíš a ono ne. Tuhle hru mohou hrát oba a dítě je v tomhle ve výhodě, protože všichni čekají, že rozum budeš mít ty.

Rakkaus, neprehanej...znam deti z dobre situovane rodiny /nemecke/, co si zajeli s detma vecer po koupani do mesta rychle na veceri....meli pyzama. Myslela jsem, ze je to zase nejaky modni vystrelek. Ne, byly to pyzama a nikdo se nas tim nepozastavoval. Jedinou, koho to zarazilo jsem byla ja
A ted uz fakt jdu.

v naší školce se dítě nenaučí nic, když ho přjdu vyzvednout je oblečené od paní učitelky a připravené k odchodu domů a ráno ho slíkám já, když přijdeme do školky, jinak kdyby přišel jednou v pyžamu nebo bez bot tak už jsou v adoptivní rodině