Diskuze : Hlavní : Jak naučit děti - ostatní

"máš nárok"

Len,
já si nemyslím, že by člověk byl buď systematik, nebo chaotik a hotovo. Říkáš o sobě, že jsi chaotik, ale to je blbost, protože je hodně oblastí ve Tvém životě, ve kterých chaos prostě nemáš. Já mám taky doma bordel, ale za chaotika se nepovažuju, protože naopak na jiný věci systém mám. Takže bych se spíš zamýšlela nad tím, proč to třeba někde jde a jinde nejde.

Přesně. Domnívám se, že se lidé dají rozdělit na "trousiče" a "sběrače". Jeden přejde pokojem a je za ním bordel. Druhý přejde pokojem a bordelu ubyde. A to přestože ani jeden z nich nic zvláštního v tu chvíli neudělal.

Já si myslím, že pořád to jsou děti a potřebují pomoc - některé prostě míň a některé víc, tak to je a nemá na to vliv výchova, protože z povahou roztržitého dítěte nikdy nevyroste puntičkářský dospělý. Jistě, není možný se na všechno vykašlat stylem - dělej, jak uznáš za vhodný, výchova je třeba, ale každý dítě potřebuje něco jiného a cíle nebudou stejné.

MiliP: vedená byla k tomu, že věci se vrací zpět na své místo, že před spaním se hračky uklidí, že než se roztáhne nová hra, ta předchozí se musí uklidit, že společné prostory jsou pro všechny atp.
Nic se nemění, ani můj ani její přístup, problém to byl v podstatě vždy, jenže s věkem to vykrystalizovalo. Když byla menší, tak bylo přirozenější, že zapomene, někde něco nechá, u úklidu není dost rychlá, takže to nestihne, dospělý pomůže, jenže čím je větší, tím víc už by toho měla zvládnout ona. Ve škole už nikdo nebere ohledy na to, že nemůže najít lepidlo, nemá ho, podruhé, potřetí, bác poznámka. Kdyby jí ta poznámka byla ukradená, tak by mi to snad míň vadilo, OK, je salámistka, můj opak, tak dobrá, ale jí to jedno není, brečí, těžce to snáší a pláče mi v náručí a já akorát za zaťatými zuby drtím něco o tom, že si za to může sama a že jsemtopřeceříkalažesitomáuklízet....