Diskuze : Hlavní : Respektovat a být respektován

Tuten, tvoje máma to z nějakýho důvodu nedokázala dřív. Ono není tak snadný se vzepřít tomu, v čem žiješ 20, 30 let, někdo se z toho nevyhrabe celý život.
Smutný je, že to člověku začne často docházet až ve chvíli, kdy má svoje děti a vidí ty důsledky na nich, má plno práce a v tom nejhorším shonu má něco měnit na sobě. Ale jinak to nejde.

Ale on není jen jeden univerzálně platný model. Dítě může chování rodiče bezvýhradně přijmout/převzít, nebo se vůči němu zásadně vymezit, nebo "něco mezi tím", tzn. něco si vezme a něco shledá špatným, takže to neopakuje.

Tylity, já tě chápu, je to těžký, měla jsem to dlouhou dobu nastavený podobně jako ty. Než jsem pochopila, že aby se změnil můj život, musím se změnit já.

Snaž se brát situaci jaká je, i když se ti v tuhle chvíli zdá být nepřekonatelně zlá a pochopit, proč vznikla. Nic si nevyčítat, to nikam nevede. Jen pochopit.
To, proč je tvůj syn takový jaký je, souvisí s tím, 1) co si sebou do tohoto života přinesl (co je vrozené) 2) jaké bylo jeho dětství, především jeho rodiče, co se od nich naučil.
To, jaká jsi ty, proč jsi na sobě nechala po leta dříví štípat, souvisí zase s tvým dětstvím, tvými rodiči (vychovateli), s tím, jak se k tobě chovali, jak tě vychovávali.
Rodiče ale taky jednali jak nejlíp dokázali na základě svých předchozích zkušeností, takže výčitky vůči komukoliv nemají smysl.

Všechno, co se nám děje, je založeno na příčině a důsledku.
Zároveň je taky možný svůj postoj kdykoliv změnit. Není to úplně snadný, ale jde to. A jediná cesta je - začít u sebe. Tím, že změníš sebe, svoje postoje, svoje reakce, začnou se pozvolna měnit i tvoje vztahy.

Vím o čem mluvíš Tyl, také má se svým dospělým synem patolog.vztah, bohužel se mnou bydlí, protože chodí do školy...mě řekl ty blbá krávo..se slovy..táta ti to říkal pořád..bohužel říkal než jsme se rozvedli, tak to bylo šílené. Ex byl cholerik a choval se v té době příšerně a protože u toho řval, tak kluk,v té době malý všechno slyšel a veškerou tu agresivitu atd,přenesl i na sebe..a pokračuje v tom.

Tylity, vzorce chování si častěji přebírají synové od otců a dcery od matek. Takže je celkem logické, proč se takhle chová ve větší míře tvůj syn a dcery jsou víceméně v pohodě.

Navíc nebývá ani náhoda, že si vybíráme určitý typ partnera. Je třeba změnit svůj postoj, především k sobě, zaměřit se na sebe, na svojí sebejistotu, sebedůvěru a sebelásku, aby ses z tohohle vztahovýho kruhu dostala ven.