Diskuze : Hlavní : Respektovat a být respektován

Tak já nechám od mala děti obléknout, do čeho samy chtějí. Ale na druhou stranu bych nesnesla, aby se dcera navlékala do oblečení s kamarádkami jen tak z rozmaru - a už vůbec ne do mého

Myslím si, že pokud si dítě vybrat ještě nedokáže, tak je befel oboustranně výhodnější.

Ano dávám vybrat. Mám silně "zasekávací" děti, dělá mi to syn i dcera, i když každý trochu jinak a v něčem jiném.
Právě možnost volby značně to zasekávání a s tím spojené scény značně eliminovala (někdy opravdu mega scény, kvůli "pitomině", tedy z pohledu dospělého samozřejmě)

Starší dítko má už 6 let, takže mám už s títmo fakt pár let zkušeností :))

Většinou abych eliminovala to že si vyberou nějakou nevhodnou možnost, dávám raději na výběr z konrétně - chceš modrou nebo zelenou bundu? apod. U toho oblečení jsem raději to nevhodné odstranila z dohledu, oni si vždycky těžko zvykali na ty přechody, kdy musí začít nosit něco jiného než byli zvyklí.

Pokud i tak trvá na něčem co nejde, tak zkusím improvizaci, něčím oživit ty přijatelné alternativy nějakou změnou - vezmi si to s tímto šátkem, ladí ti k této čepici apod. Nebo po chvíli handrkování někdy mívám v záloze třetí možnost, nebo nějaký kompromis, po kterém pak s jistotou sáhnou :))

A z manžela si nic nedělej. Z mé zkušenosti tohleto děti dělají skoro výlučně mně - jako hlavní vychovávající osobě, myslím že je to přirozené že právě na mně zkouší to "prosazení", a myslím že do určité meze by jim mělo být umožněno.
Máme to podobně, otec dětí se tomu také často divil, jenže ten byl s nimi tak málo že podobným scénám nikdy nebyl přítomen. A babičce a dědovi u který jsou docela hodně toto také nijak moc nedělají.

A naopak už ted z dlouhodobějšího horizontu myslím že se mi tak naopak daleko snáz prosazovaly věci o kterých prostě nediskutujeme, co se týče třeba bezpečnosti apod. To se pak naučily docela rychle kdy prostě ne a ani to už pak nezkoušely. Ale i tak jsem jim to vždy vysvětlila.

Ale kdybych měla podobný nekompromisní přístup zastávat u všeho, tak už mám nervy v kýblu a ráno neodejdem z domu :)) A proč? Abych je přinutila jít za každou cenu v modrých botičkách? Dělám to tam jde kde je to podstatné.

Takže děti raději soustředí svou sebeprosazovací energii na to jaké si ráno rozhodnou vzít boty, než zda půjdou přes cestu za ruku :))

Nevidím důvod proč by dítě i malé nemohlo o sobe spolurozhodovat, no ono to stejně jednou přijde :)) A to oblečení je i docela dobrý trénink. Např. líp se pak učily si své oblíbené věci uklízet apod.

Pokud dítě ten výběr zvládá, ať si vybírá.
Pokud ho nezvládá, což se u vás zřejmě děje, tak to rozhodnout za něj a výběr prubnout zase později.

Tak to nevím. Já mám 2 kluky a oblečení připravujeme společně. Nikdy se mi nestalo, že by si na sebe nechali navléknout cokoliv. Spíš je u nás běžné, že se dohadujeme kvůli botám nebo bundě. Jako holky. Asi to mají po manželovi. Ten je schopný se ráno převléknout i 5x.