Diskuze : Peníze a bydlení : Nadšenci starých domů a chalup

Terez nebudeš zítra v Praze?

Sylvi, ty jsi pro mne v tomhe - i jinak ... - zpřízněná duše.

Jednak protože jsi mi prostě blízká a druhak v tomhle, že se shodneme.

Vím, že nejsi extrafanda dřevostaveb, ale.. nebiješ stavějící atd.

A vnímám to opravdu stejně. K čemu je mi duše domečku, který se pořídí za 700 tisíc, nebo děděno, když následně, aby v domečku tekla voda průběžně - že jako v kohoutcích, ubylo plísní, nehroutila se základní konstrukce... potřebuju - PODOTÝKÁM POSTUPNĚ A ZLIKVIDOVALI JSME VŠECHNO A VYUŽILI - 6, pak dalších pár stavebních spoření, veškeré výdělky za pár let (NO, MĚLI JSME TO ŠTĚSTÍ, ŽE JSME VŮBEC TU SUMU POSTUPNĚ SEHNALI.. o tom žádná)


Ale do domečku fakt malého, s dvěma obytnými místnostmi.... ano, historicky a láskou spjaté a skvělé... a milujeme oba


... zařvalo tam opravdu hodně peněz... vlastně dneska půlka naší půjčky a reálně se tam opravdu žít nedá. No, my jsme netušili, že dostaneme šanci nabídkou pozemku zalevno a vůbec nelitujeme té investice... naopak...

kdyby se tam dalo žít, jsme tam natrvalo už zítra, což nejde objektivně...

doufám, že nikoho nevydrtím vlastní schýzou v tomto směru...

Mně na nových domech vadí ty prázdné pozemky. A postavit nový dům v blízkosti vzrostlých stromů, aniž by se zlikvidovala půlka zahrady, si nedokážu představit.

Nešla bych do každého starého domu. Také je otázka, co je starý dům. My máme asi 30 let starý a jsme spokojení.

Pro mě bylo podstatné, že jsme se do domu zamilovali na první návštěvě. Ten dům projektoval někdo, kdo přemýšlel, takže vymyslel něco jednoduchého, praktického, fungujícího v mnoha podobách. Náš dům je řadovka (taky jsem si myslela, že do řadovky nikdy...ale ta krajní má cosi do sebe ), je tu asi 50 na pohled stejných domů stavěných podle stejného projektu. A troufám si říct, že každý to má uvnitř jiné, ať už kvůli jinde postavené příčce nebo proto, že někdy je dům využívaný jako jedogenerační, jinde jako vícegenerační. Možná by se mi jiný dům ve stejné ulici tolik nelíbil . Ale tady nebylo potřeba dispozičně vůbec nic měnit.

Podstatné bylo, že jsme se mohli ihned nastěhovat a ihned bydlet a to v celém domě nebo v jeho části, prostě jak se nám chtělo. Pro běžný život nebylo třeba nic měnit, jen jsme dokoupili kotel na elektřinu, protože jsme byli líní topit dřevem. Les máme přes ulici, takže i to by se nakonec dalo.

No a pak se dělaly úpravy podle toho, jak byly peníze, čas a chuť. Úpravy jsou stále víceméně kosmeticé, i když to novější je přeci jen co do funkčnosti o level výš.

Je fakt, že u nového domu bych měla u sebe strach, že bych do nového chtěla vše nové a pokud možno co nejkvalitnější, aby to co nejdéle vydrželo. To by znamenalo počáteční dost velké investice a to ještě dřív, než bych mohla vůbec bydlet.
Takhle bydlíme a když se sejdou nějaké peníze, tak se něco obnoví. Obnovuje se průběžně pořád něco, občas je potřeba hasit nějaký "požár", tak ty obnovy často probíhají spolu s tím. Nikdy nebude hotovo.
Dokonce ani hypotéce jsme se nevyhli, protože větší byt pro naši velkou rodinu vyšel podobně draho jako tento dům a my se do malého už nevešli (a byly tam ještě další okolnosti). Trochu jsem se bála odchodu z Prahy, ale teď bych odtud nešla. Je to malé město, se vším, co k tomu patří, a je nám tu dobře. Možná i ta spokojenost s lokalitou a se zahradou (několik vzrostlých stromů, což je skvělé jednak kvůli ovoci, druhak kvůli stínu) je důležitější než nějaká ta kosmetická vada na domě.

Takže k otázce....ne, my jsme koupě starého domu nelitovali.

tušila jsem..najdu fotku, toho co se líbí mně

To je nějaká díra v zemi obestavěná šutrama, co?