Diskuze : Hlavní : Fobie a strachy

Taky se už na první noční děs nepamatuju, bylo to někdy ve 2 letech a s horečkou to souvislost tenkrát určitě nemělo, protože poprvé byl nemocný s teplotou až někdy po 4.roce ve školce...u nás to spíš spouštěly ty rušnější události, s ním se nedalo chodit na žádné dětské akce, kde bylo víc dětí pohromadě, hluk, nebo třeba hudba, to odtamtud prchal okamžitě, nebo spíš tam ani nešel...to samé náročnější výlety, oslavy, návštěvy...to jsme spolehlivě věděli, že nás nečeká klidná noc...když jsme to omezili, tak to dost pomohlo, ale stejně ne stoprocentně, vždycky se něco našlo...

Migrénou trpím já, vím, jaké to je. Soucítím s Vámi a Vaším synkem. Drobeček malinký, co to mohlo spustit?

Syn mel taky, zacalo to zhruba po 2. roce. Ted jsme uplne bez problemu (vek 3,5), ale kazdy vecer zhruba pul hodiny po usnuti jdu k nemu a treba ho jemne pretocim do jine polohy apod. (Nevzbudim uplne) Je slyset jak se zmeni dychani. To jsem se docetla jako radu n’a netu a u nas to zabira. Pry je to proto, ze upadal rovnou do hlubokeho spanku.

iiii, jo tohle dělal taky, pak už jsem se ho ani nesnažila pochovat nebo nějak fyzicky uklidňovat...a u nás to bylo tak, že když nakouknul do pokojíčku manžel, kterého ten jekot vzbudil později, než mě, tak syn ho se sílícím řevem posílal pryč...zjistili jsme, že určité věci kolem sebe vnímal, nebyl úplně mimo, občas nám i odpověděl, když jsme se ho třeba ptali, jestli nechce čůrat apod...ale na některé věci nereagoval vůbec...

Syn kromě kopání a máchání rukama i kousal. To bylo v jeho dvou letech, kdy jsem nevěděla o co se jedná a snažila se ho "uklidnit". Když jsem ho chytla za ruce a snažila se vzít do náruče, vrhl se na mě s vyceněnými zoubky. Fakt jako z hororu.
Zajímavé je, že v přítomnosti manžela takové záchvaty nemíval.