Diskuze : Hlavní : Fobie a strachy

Co zkusit příště být i na večírku v roli.....však všichni ti lidé tam jsou potencionální studenti.....

Tohle nebyla konference. Napíšu ti víc na fcb. Ale přijet musíš, ráda se s tebou sejdu. Opravdu .

Jo jo. Jít jsem fakt chtěla. Obvykle večírky nevyhledávám, jsem takový zvláštní introvert. Protože jako učitelka jsem velmi extrovertní,docela pohotově mě napadají vtipy a tak. V soukromí jsem introvert, ale v těch komorních skupinách nejbližších přátel jsem zase docela extrovert.
No spíše to bude souviset s tím hlavním problémem, který řeším už pár let na terapii.

Mám to v něčem podobně. Jako dítě tichý stydlín, jako dospělá v roli v pohodě, mimo roli nejistá. Ale já se nebojím lidí, klidně pohovořím s kýmkoliv, řeknu si o cokoliv, oslovím, když nemusím, jen proto, abych mu řekla něco hezkého, nabídla pomoc nebo se ozvala. Mě se to stává jen u případů, kdy mi záleží na tom, aby si o mě dotyční mysleli to nejlepší. To jsem absolutně nemožná. Stejným způsobem mě ochromí něčí pozitivné očekávání vůči mě a moje pozitivní očekávání, že něco zvládnu, resp. že bych měla zvládnout. Prostě iracionální strach, že to zkazím. A pod vlivem toho rozklepání a nulové koncentrace zpravidla i něco zkazím, jak mě ten strach ovládá a nedovolí myslet s nadhledem a zaměřit se na něco mimo mě.

Myslela jsem si, že to máš jako já, že se ti prostě na setkání s neznámými, ale i známými lidmi nechce, protože tě taková setkání - večírky nebaví. Tak to mám já, nebaví mě vysedávat někde v hospodě, na večírcích nebo setkáních bývalých spolužáků. Jenže já nemám problém si jít koupit něco do obchodu i k pultu. To pak bude asi opravdu nějaká sociální fobie.