Diskuze : Hlavní : Fobie a strachy

Když jsou člověku jedno, je něco jiného, než když z nich má fobii. U nás na Letné by takový člověk nepřetržitě trpěl, psi jsou všude. U vstupů do obchodů, v parku, v hospodě, na ulici... Navíc, u člověka, který se chová nestandardně (křičí, mává rukama, utíká, uskakuje) je větší šance, že ho pes napadne.

Něco jiného je mit prirozeny respekt a něco jiného je jancit kvůli dychavicnemu starému maltezakovi ...

Štěně ze startu nedoporucuji, spíš se domluvit na návštěvách u nějakého terapeutického psa,který chodit do řezných ustavu, na těch by se dalo dříví štípat.

Pokud se podaří najít dobrého terapeuta, co pracuje metodou EFT, je to otázka ani ne hodiny...většinou stačí jedna návštěva.
Jako ve všech ostatních službách píšu dobrého, co svojí práci a lidem rozumí (nejlepší na doporučení).
Ale fóbie jsou jeden z nejsnadnějších problémů pro tuto metodu. Dítě si ji navíc řídí samo...ale ono samo taky musí cítit, že má problém a že se ho chce zbavit - to je to nejdůležitější.

A proč je špatně mít ze psů strach? V čem konkrétně to vadí? Doma ho mít nemusíte a cizí psi Vám můžou být jedno. Když byly mému synovi cca. 2 roky, tak na něj z ničeho nic skočil babičky pes. Nikdy to předtím neudělal, syn mu nic nedělal, přesto v té jeho zvířecí hlavě něco přeskočilo a zničeho nic zautočil. Syn se tak vyděsil, že ani nestihl zabrečet. Dneska si to nepamatuje, ale asi to v něm nějakou stopu zanechalo, protože psy rád nemá. Já ho nemasíruju proti nim, i když je taky nemusím, ale tohle má asi z tohoto zážitku. Nevidím žádný důvod, proč bych ho měla nějak strachu ze psů "odnaučovat". Přeci jen, je to šelma, na vlastní oči jsem viděla, že u na první pohled mazla nikdy nevíme, kdy se v něm ta šelma probudí a aspoň si neohlažuje cizí psy a nepokouší osud.

Soucítím, měla jsem to stejně, přešlo to postupně. Psa jsme měli doma, a stejně jsem se bála všech ostatních.

Nejlépe seznámit ho s nějakým absolutně klidným flegmatickým neštěkajícím psem. Když vydejchá toho, tak to bude zas o kousek lepší, bude třeba schopnej projít kolem ostatních malých psů. A povídat mu o psí psychologii, jak vypadá pes, který chce zaútočit, a pes, který je v klidu. Co si pes hlídá (teritorium, misku), co nemá rád (křik, běh, mávání rukama...) a tak dál.