| sindi | 44405 |
|
|
26.9.2016 15:01:56
Jani, já jako dítě chtěla strašně pejska, toho jsem si pořídila tak nějak náhodou, byl ve špatné rodině odkud za námi utekl, když jsme šli po chodbě, byla to láska na první pohled a už je u nás 13 let
pak jsem si vždycky přála domeček s velkou zahradou, hodného muže a dvě děti Tomáška a Verunku vše až na Tomáška a Verunku mám manžel mi říká, že nikdo nemůže mít všechno, každému prostě něco chybí co mít nemůže |
| Carollyn | 131058 |
|
|
26.9.2016 14:57:39
Sindi, u nás je to obráceně, chyba na straně manžela... Plus navíc to, že mně onkoložka nedopuručila to další IVF, takže dohromady taková patová situace. Jako kdybych měla jiného, tak bych asi děti měla bez problémů. Takže on mi vyčítat nic nemůže a já jemu taky ne, není to jeho vina. Tak jsem si řekla, že každý nemůže mít všechno, někdo má sice děti, ale manžel stojí za starou belu, tak já mám hodného chlapa, se kterým se máme rádi a rozumíme si, jenom prostě nemáme ty děti. Já mám fakt jinak hezký život, opravdu hodně jezdíme po výletech, na turistické dovolené, zcela bez hanby se přiznám, že jsem si na muchlání pořídila psa, takže si jisté mateřské a pečovatelské pudy vybiju na něm
.Moji rodiče to vzali v pohodě, otci je to úplně šumák, ten by byl dědeček asi jako já kosmonaut, moje mamka je docela vytížená, má práci, která ji hodně baví a naplňuje, takže ta to vzala v pohodě. Jako asi jí to je sem tam líto, ale nedělá z toho žádné drama. Tcháni trochu horší, ale taky to šlo. Oni se realizují v péči o děti od švagrové, takže zábavu mají. Ale je fakt, že občasné řeči od všelijakých vzdálených příbuzných či známých typu - jako že času je dost, že dneska to není moderní, mít děti, že jsem kariéristka, že mám ještě něco dělat, že mně budou chybět - tak to dokáže rozhodit, i když mám jinak poker face. |
| JaninaH | 12107 |
|
26.9.2016 14:55:10
Sindi,
někde jsem četla takovou radu, že když člověk neví, jak v životě dál, tak ať si vzpomene na své dětství, co dělal nejradši, co by tehdy rád dělal a jaké byly jeho sny a přání. Pokud byla tvým jediným snem velká rodina, tak to nezafunguje, ale jinak je to velmi dobrá rada.Já například jsem si jako dítě moc přála mít zvířátko, ale nikdy jsem ho mít nesměla, potom jsem ho nemohla mít proto, že děti jsou alergici. Tak když děti odešly z domu a já jsem se cítila osamělá, pořídila jsem si pejska. A taky zase hodně čtu, jako v dětství. Nebo se zbůhdarma toulám po městě, to jsem dělala jako dítě pořád, ale pak jsem na to úplně zapomněla. Třeba taky máš něco takového, na co jsi už zapomněla a teď s tím můžeš začít. |
| daba+holčička | 55689 |
|
|
26.9.2016 14:45:50
Já bych do té adopce asi šla. Prožila jsem si to jen napůl, nepovedlo se druhé dítě. To jsem pro adopci nejdřív byla, ale pak jsem dostala strach, že je budu srovnávat. Ale nemít žádné, tak to nejspíš dám. Jinak je ještě jedna varianta - darované embryo. Občas to zabere i tam, kde to vypadalo hodně blbě, genetika je svině.
|
| Fren | 117315 |
|
26.9.2016 14:45:30
Ono to taky není takové černobílé - víte o sobě a máte se - my si taky někdy říkáme,proč jsme vlastně vychovali kluky k takové samostatnosti,že ted jsme na to dojeli,je nám naopak někdy z toho jakoby smutno právě proto,že ty děti někde máme a přesto jsme vlastně sami.
Ale když si uvědomím, že bych je měla mít jako už vydělávající a povalující se a znuděné pořád doma,tak jsme zas rádi,že je to tak jak to je a taky si řeknem nakonec to co ty: že totak má asi být. |
| JaninaH | 12107 |
|
26.9.2016 14:44:44
Martino, to teda nebylo moc taktní.
![]() |
| Martina, 3 synové | 101865 |
|
|
26.9.2016 14:42:17
když jsem dítě nikdy neměla tak by mi ani nemělo chybět
Upřímně řečeno, taky mě to napadlo - 39 let žiješ bez dětí, tak je docela divné ptát se, jak žít bez nich. ![]() A jak už tu zaznělo, život bez dětí stejně musíme pořešit skoro každá, vyrostou tak rychle a mají vlastní život. ![]() |
| sindi | 44405 |
|
|
26.9.2016 14:41:37
tak práci s dětmi, po tom jsem nikdy netoužila, děti miluju, ale vím, že dost jich je na zabití :-D všechny děti co kolem sebe mám z blízkého okolí tak mě mají rádi a já je, ale nemá to nic společného s tím být máma, jsem prostě jen teta
|
| Fren | 117315 |
|
26.9.2016 14:40:07
Sindi,je to tvůj život a nikomu do toho nic není a nejsi proto přeci nějaká špatná,když děti mít nemůžeš navíc; rozumní rodiče tohle všechno pochopí, já třeba si hlavně přeju,at jsou naše dospělá děcka zdravá a jestli jednou budou mít děti nebo ne,to tedy vůbec neřeším. Naopak spousta prarodičů,ač nemají důvod k nespokojenosti,tak se jim furt něco nelíbí a jejich dospělé děti jsou furt ty nejhorší a špatné,i kdyby měli dětí celou kopu!
|
| sindi | 44405 |
|
|
26.9.2016 14:38:03
Fren, asi máš pravdu, je to jen dočasné a každý jednou z domu odejde, ale i tak o sobě víte a máte se
nedávno mi kamarádka řekla, že když jsem dítě nikdy neměla tak by mi ani nemělo chybět, když nevím o co přicházím,taky jeden z mnoha názorů na tento problém |
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město
Vánoční trhy v KuksuTrutnov
Frozen 1&2Ústí nad Labem Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.