Diskuze : Hlavní : Umělé oplodnění

žženo, já uměla přebalovat a starat se o mimina hrozně dlouho, nicméně zmatená jsem někdy furt. například teď dumám, jak je naučit chodit na nočník....předtim jsem dumala nad spanim...a nad jídlem jsem teda dumala v podstatě rok a půl, teprve teď přestávám, protože konečně jedí normálně (normální jídla)

Dítě je něco, na co člověk prostě zraje za pochodu. Na nezralost ve dvaceti nevěřím, pokud člověk není patologickej maman a má už za sebou pubertu, tak to dá a dá to dobře. Když čtu zmatený čtyřicátnice, co viděj mimino zblízka poprvé když ho poroděj a jsou dezorientovaný jak lesní včela, tak v tom žádnou vyšší zralost na mateřství fakt neshledávám.

já teda v 21 nebyla zrala ani socialne, ani psychicky, ani jsem nemela prachy

Valkýro,

neříkala jsi, že jsi měla jen jednoho partnera...?

(Ne že by mi do toho něco bylo, ale přemýšlím, jestli se mě už nezmocňuje Alzheimer...

vzhledem ke stavu světa ti nenarození aspon nezažijou žádnou katastrofu

nevím, jestlo bych ted šla na kliniku nebo měla děti


celkově mi vždycky připadalo, že mít děto je možné bud v mladické nerozvážnosti nebo ve vyšším věku nedopatřením

závidím čtyřicátníkům co ještě hledí do budoucna s nadějemi a to až tak, že jsou ochotni jít na reprodukční kliniku