Diskuze : Hlavní : Umělé oplodnění

"Mít dítě ve 20 je být dětná se vším všudy celý dospělý život."

Libiku,

myslím, že tohle je přesně řečený a že to je přesně ten důvod, proč bych do toho ve 20 nešla.

Ten pocit, že jsem jen sama za sebe a nemusím se na nikoho ohlížet byl úžasnej. Celej život bych to tak nechtěla, byla to etapa, ale kdyby jí nebylo, tak by mi strašně chyběla.

moje máma mě měla v 21. teď je jí 65 a moc času jí bohužel nezbývá. takže jsem taky ráda, že mě měla "brzy".

"Já jsem se bála odejít z porodnice, že to doma nezvládnu."

Já taky, v barvách si vybavuji, jak jsem v porodnici seděla u mimina a zoufale si přála, aby nezačalo brečet, protože jsem netušila, co bych s ním měla dělat.

Netvrdím, že je každá ženská ve dvaceti pripravená mít děti. Jsou i ženské, které na to nejsou připravené nikdy. Jenom říkám, že ve většině připadů mladé matky rodičovství zvládají. Já jsem takový přelomový ročník. Maturovala jsem v roce 1990. Znám mraky holek, co měly první dítě ještě před dvacítkou a byly z nich výborné matky. Je pravda, že ty o něco starwí tak nějak nerozptylovaly myšlenky na cestování, kariéru,...apod. jelikož tyhle možnosti nebyly. Kdyby byly, tak si to dítě pořídí později, ale zvládaly to .

Já dítě ve dvaceti měla a nebyla jsem sociálně zralá, přitom jsem navenek působila velice zrale a až usedle, všichni si mysleli, že dítě bylo plánované a zapadá do pětiletky.
Byl to pro mě natolik nehezký zážitek, že jsem až do třiceti naprosto vážně tvrdila, že další děti nikdy. Pak mě nějak popadla touha po dalším miminku a já poznala, že rodičoství může být velice krásné.

Tvrdit, že každá ženská je ve dvaceti na děti připravená je blbost.