Diskuze : Ostatní : Vážím 100 kg - akce start

Kaliope, já jsem srozuměná s tím, jak funguji, jsem srozuměná s tím, že mě tak vede moje flegmatická povaha.
Ale když se na to podívám objektivně zvenčí, tak uznávám, že je to maření potenciálu a asi by bylo bývalo správnější se hecnout k větším výkonům.
Ale je to stejné jako u toho uvědomělého dítěte, člověk své přirozené sklony přemáhá obtížně.

Federiko, synův přístup mi přijde efektivní a šťastný.
Ví, na co má schopnosti, a ví, že když bude chtít/potřebovat, dokáže je využít.
Proč plýtvat energií na něco, v čem nevidí smysl.
Já bych si tedy nebyla vždycky jistá, že tu smysluplnost předem dokáži rozeznat, ale určitě je mi to bližší než nekriticky plnit cokoliv, co kdo přede mě předloží.

Burte,
on je navíc jinak hodně cílevědomej, ale fakt neplejtvá časem na věci, který mu nepřijdou důležitý. A přišel na to poměrně brzy, měl pádný argumenty, když jsem třeba někdy namítla, proč se to či ono úplně vyflák Jsem si ale jistá, že ten vždycky v životě dosáhne všeho, co jen bude chtít.
A dcera je zatím pořád ta poslušná holčička, co chce ty jedničky. Občas jí už řeknu, že by měla mít trochu nadhled a nedělat všechno, jít radši spát, když nestíhá a jde o prd. A nestresovat se nedůležitýma věcma.

kaliope, já mám pocit, že ta uvědomělost dítěte je někdy tou rebelií vůči neřešícímu rodiči (vím o čem mluvím, mám doma VELMI uvědomělou dceru )

Fed, to mi přijde správný přístup.
Máknout tam, kde mi na tom záleží a vidím v tom smysl, a jinak jet na klid.

Jet na klid úplně vždy a všude je trošku zanedbanej potenciál, ale mnohem horší je být ta poslušná holčička, co dělá vše co rodiče řeknou.

Je mi tak líto Husy, když popisuje své prožívání v dětství a mládí. Mám silný pocit, že kdyby měla šanci dělat více věcí podle sebe a ne podle ostatních, že by měla ten život radostnější.