Diskuze : Hlavní : Porod doma

Já jsem byla očima vědy v roce 2004 stará matka (39 let) a připouštím, že jsem v normě "normálnosti" zariskovala víc než bych to udělala dneska (odběr plodové vody)
Nicméně jsem se nesetkala s manipulujícím přístupem k potenciálnímu potratu. Víc problémů bych, kdyby to nedopadlo, měla v rodině a tímpádem sama se sebou.

Společnost je nastavena na zdravé a úspěšné, to není žádná novinka. Je od toho odvozen i sociální systém preferující institucionální péči o potřebné všeho druhu.

Těžko říct, ale asi jo. Společnost musí nějak deklarovat právo dítěte na příčetné rodiče, které ho ochrání v tom nejzákladnějším.

Jinak já neznám žádnou domarodku osobně, když jsem se o nich před 15 lety dozvěděla na Rodině, bylo to pro mě jako setkání s mimozemskou civilizací. Po počátečním "vyděšení" jsem připustila právo svobodné volby (je-li předpoklad, že věci jsou jak mají být, což u předčasného nebo překotného porodu evidentně není)

Své staré děti jsem porodila v těch osmdesátkách, nepamatuji si aroganci, pamatuji si, že bylo v porodnicích narváno a nikdo "z toho" nedělal vědu. Na poporodním osmilůžáku jsme se smály, až nám šití praskalo, separaci jsme neřešily. V roce 2005 při slavnostním informovaném porodu mě lehce znervozňovalo, že mě nehnali na kozu, nebylo se o co zapřít při tlačení

Vidím jistý rozpor mezi domarodou touhou a následným celoživotním vymáháním doktorského rozumu, dohledu a diagnostiky skrze každý prd.

to neni moje aktualni zkusenost, ja jsem sve posledni dite porodila pred 11 lety, takze to pro me neni jiz dlouho aktualni tema
ale zajimalo me to kdysi a to ze velmi

staci i to, ze dite podle ultrazvuku neodpovida stari tehotenstvi
staci, kdyz matka uvede, ze uzivala nejake leky, ktere maji teratogenni ucinek

ve 24 tt je dite jiz hotove, jen proste malinkate, ale kompletne se vsim co anatomicky k cloveku nalezi