Diskuze : Hlavní : Kouření

Takto kouří tchán, on teda o dost méně.
K nějaké příležitosti si koupí cigarety, většinou nějaké oslava nebo třeba Vánoce. Vykouří jednu či dvě za večer a zbytek cigaret už ho nezajímá.
Manžel vzpomíná, že jako puberťáci na to čekali, krabičku se zbývajícíma cigaretama mu ukradli a tchán to nikdy nezjistil.
Tímto stylem vykouří pár cigaret ročně, ale vychutná si je.

Takhle šílíme vnitřně u dětí, které jsou strašně načichlé kouřem. Vlasy, oblečení úplně nejvíc. To je děs. Nechápu, ale rodiče to asi fakt necítí.

"šíleně vadil a hospodské kecy taky"

Hospodské kecy? Já bych řekla, že "kecy" jsou všude velmi podobné Tady, v hospodě, na pracovišti ... kdekoliv.
Záleží na konkrétních lidech, na jaké úrovni se baví.

Já kouřím, měla jsem asi sedmiletou pauzu, kdy jsem nekouřila vůbec a pak jsem zjistila, že to jde i opravdu příležitostně. Takže mám třeba období, kdy nekouřím měsíce, pak v létě na dovolené klidně každý den deset cigaret, v zimě třeba tři. Občas dostanu chuť doma, tak si zajdu na jedno na balkon. Řekla bych, že za rok vykouřím tak karton cigaret. Teď teda nic, sbírám se po zápalu plic, chuť na cigáro fakt nemám. Netajím to nikomu.

Já také znám málo kuřáků. V mé věkové skupině + mladší asi kuřáka neznám.
V manželově věkové skupině jsou asi tři kuřáci, nic netají, nic jim netolerujeme, chodí kouřit ven.
Já jsem unikát, kouření jsem ani nezkusila. Kuřáky nemusím, ale jejich věc, pokud mi nesmrdí pod nos. A jsem radši, když z nich zbytkově cítím cigarety než kafe.
Manžel je odvyknutý silný kuřák, já ho poznala jako nekuřáka a ten je ke kuřákům dost militantní.