Diskuze : Hlavní : Holka nebo kluk - babské rady

Hele, žena byla občas maličko na nervy právě z první holčičky, ale dodneška je nadšená z druhého chlapečka, protože je to bezprostřední, mazlicí dítko - srdce na dlani. Prostě přijde a řekne - mámo, pojď se tulit. A žena si to opravdu užívá. Někdy to bývá, že holky se podvědomě točí k tátům a jiným chlapům a kluci k mámám a ženským vůbec (u nás zrovna to platí stoprocentně, i když obecně to tak asi není...).

No jasně, Minka je tu tím proslulá... Pardon, tohle jsem fakt musela.
Mimochodem, Chantrey, nedávno jsem na tohle téma zakládala diskuzi. Jmenovala se Proč spousta lidí upřednostňuje dcery, nebo tak nějak. Přesně tohle jsem v úvodním příspěvku popisovala, včetně vlastní zkušenosti.

Asi takhle - chtít může leccos, že jo. Taky bych chtěla spoustu věcí, které mít nemůžu a nemůžu je ani nijak ovlivnit... Ať je ráda, že bude mít zdravé mimino, a zbytečně se nerouhá.
Já si zase přála tři syny, místo toho mám páreček (navíc první holku) a finito, no a co. Miluju je oba úplně stejně, na pohlaví fakt nesejde.
A mimochodem, říkat miminu holčičím jménem, když ještě doopravdy nevím jestli to ta holka fakt bude, už to je u mě známka čehosi, ale nechci tu používat nelichotivá označení.

Zrovna včera mi vyprávěla kamarádka, jak její dcera (19, první rok na VŠ) a její manžel jsou úplně stejní a věčně v sobě a jak je to strašný. Takže v pohlaví to nebude

"upínání se na jedno pohlaví je koledování si o zklamání"

adelaide, přesně tak.
Pravděpodobnost je vždycky 50:50 a tak by k tomu měl člověk od začátku přistupovat.
I když třeba víc by si přál jednu variantu, musí od začátku zkoušet představit si i tu druhou.
A jak tu už někdo psal, nechat to trošku plynout a nedělat si předem scénáře. Ono to stejně většinou dopadne jinak.
Což já osobně považuji za krásné, že něco v životě si pořád ještě nemůžeme předem nalinkovat a příroda nám připravuje překvapení a výzvy.