Diskuze : Hlavní : Holka nebo kluk - babské rady

A aká stará je ségra? Možno ešte celkom nevyrástla z "bábik" Ste doma len sestry, alebo máte aj brata? Aký má/mala vzťah k matke a otcovi? To všetko by mohlo myť vplyv na to, ako intenzívne to prežíva. Myslím ale, že do pôrodu tento nový fakt spracuje a chlapček bude mať milujúcu maminu.

Riešenie pohlavia dieťaťa a prípadná preferencia jedného z nich zas nie je taká neobvyklá vec - stačí pozrieť do histórie a aj do tém napravo... A je pravda, že ak sa niekomu potomok zadarí na prvý šup, nemusí mať na vec rovnako "pobožný a morálny" pohľad, ako niekto, kto sa o dieťa snaží roky, alebo niekto, kto o dieťa (deti) prišiel. Teda nerobila by som so zakladateľkinej sestry hneď nejakú rúhajúcu sa amorálnu zrúdu. A možno už zajtra jej bude samej ľúto, ako zareagovala.

Deniso, když se mrkneš zpět, tak zjistíš, že jsem o rouhání nic nepsala.

Když budu upřímná tak musím říct, že jsem byla klukem zklamaná pokaždé Né že bych se hroutila, ale vlastně jsem vždycky chtěla holčičku (poprvé, protože jsme si neuměla představit mít kluka - po zkušenostech s dcerou - podruhé, protože jsem si říkala tak, kluka už máme a teď ještě jednu princeznu, a potřetí, protože jsem chtěla, aby to bylo vyrovnané 2:2 )
Mám pochopení i pro to, že to může někoho zaskočit tak, že si k tomu "břichu" s nečekaným obsahem teprve musí najít cestu. Jedna moje kamarádka maminka čtyř holek, nečekaně otěhotněla popáté a moc si přála zase holku. Když zjistila že to bude kluk, tři týdny to rozdýchávala a po zbytek těhotentví si vyčítala ty tři týdny "zklamání". Jo je to těžký.

Úplně si nejsem jistá které moje tvrzení zní jako nezvratná pravda... Pokud je to věta "až ho po porodu bude mít v náruči bude jedno jakého je pohlaví", tak si za ní stojím, protože to tak je Nechápu proč by se někdo kvůli tomu bál vyjádřit své přání.

Tvoje přirovnání k autům kulhá, protože tam si vybrat můžeš, zatímco u dítěte bereš co je a nemáš na to vliv, takže je dobré i sám sobě připustit variantu že by to mohlo být jinak. Zavřít oči a opakovat si "bude to holka" fakt nestačí.

A pokud tuším, nebo vím, že jinou než tu svoji variantu nevydýchám, je dobré s tím něco dělat už před početím děti by neměly být obětí našich nesplněných přání.

Proboha, dítě přece není spotřební zboží, které si můžu vybrat a koupit podle libosti (či peněz)! To je ale blbé přirovnání s těma autama...

Tak z pohledu člověka, který je rád, že má vůbec jedno dítě (po letech trápení) a další léta se trápil, že nejde další, je opravdu kravina takhle uvažovat. Ať si sestra přečte příběhy neplodných žen, případně matek postižených dětí a třeba se "vrátí na zem".

Zeptej se matek 4 kluku, jestli sve syny milujou. Odpovi vsechny stejne - nejvic na svete, nikdy bych jen nevymenila. Zeptej se jich, jestli jim cely zivot preci jen trochu neco nechybi. Co asi odpovi?