Diskuze : Hlavní : Tábory

Jezdila jsem cca od 4.třídy a vždy na 3 týdny.
Jezdila jsem ráda a ráda jsem dostávala dopisy.Dřepy jsme nedělali.

Když jsem byla na 1.běhu a měla jsem na táboře narozeniny, dostala jsem balíček s dobrůtkama.

Syn byl na prvních dvou táborech týden, pak 14 dnů a teď jezdí opět jen na týden.


Balíčky neposílám, do dopisu přidám třeba žvejku, na ten 14denní jsem poslala ve velké obálce asi 2x oblíbené časopisy.



Když jsi dostávala v balíčcích oblečení, jak se ti potom vešlo na zpáteční cestu do kufru ???😃😂

Tak dřepy jsou klasika. Co je na tom špatného?

mandelinka, to jsi hodná, syn to měl loni jako jedinou vadu na tom co dělal. Prostě prohlásil, že rodiče všichni do PPP a dysgrafii

Nejela bych, kdyby to vedoucí nedoporučili a věřila bych, že opravdu většina rodičů pokyn dodrží. Mně jako dítěti se na prvním táboře (po 1. třídě) stalo, že naši nepřijeli, protože na "papírech k táboru" byly návštěvy jednoznačně zakázané. Pravděpodobně to zakázané muselo být kvůli nějakým (asi hygienickým) předpisům, ale všichni ostatní (kromě našich) věděli, že v neděli odpoledne se s návštěvami počítá, nebyl ani žádný program. Tábor byl na 18 dní, ty neděle byly 2 a naši tedy skutečně nepřijeli (já byla přesvědčena, že jako jediní). Já tedy věděla o tom oficiálním zákazu, takže jsem jim to neměla nijak za zlé, ale ta 2 nedělní odpoledne (bez programu a sama) byla fakt krutá. Další roky už naši jezdili (na tento i jiné tábory, případně soustředění), stejně jako většina dalších rodičů, ale na rozdíl od těch storek tady si rozhodně nepamatuju, že by většinově byl odjezd rodičů zpět domů prožíván tak hrozně. Nějaká výjimka se určitě našla, ale nevybavuju si, já byla v pohodě, zásobována novými sladkostmi