Diskuze : Hlavní : Tábory

Ano, Helen Doron, to bude ono. Tady teda tábor sklízí ohlasy. Kamarádka přísahá, že tábor a následné doučování lektorkou z tábora udělalo zázrak a dítě po hnusných známek ve škole skutečně angličtinu i umí a ve škole perlí.

Před lety jsem někdo dával odkaz na tábor pro mineralogy snad ke Turnovu. Nevíte někdo, co to bylo za tábor? Nejde mi to dohledat.

Lenko, přesně, já kdybych našeho občas do něčeho lehce nedotlačila, tak by nezkusil nic...nemá rád nové věci, nové prostředí, nové jídlo.... je to pro něj trochu stres a nejistota, když neví, co přesně má čekat, jak přesně to bude probíhat....pomáhá mluvit s ním o tom hodně dopředu, teď se v létě chystá na svůj první tábor, na 14 dní se skautem a už to probíráme snad od podzimu, koukáme se na fotky z minulých táborů jak a co tam měli zařízené, čteme si popisky k tomu i v jejich kronice apod... On není dítě, které by nadšeně zkoušelo kde co, takže občas ho musíme k něčemu lehce přemluvit a on nakonec bývá rád, že to zkusil....sice teď občas chodí, že se mu na táboře bude stýskat, že je to dlouho....ale myslím, že přes den na to moc času mít nebude, večer to bude trochu horší, to říkal i na podzimkách, když byli na 5 dní, že mu večer bylo smutno a občas i trochu prý brečel...ale jinak se vrátil spokojený a myslím, že si to užil...kdyby měl s sebou mobil, tak mi asi taky každý večer volá, že se mu stýská a že už tam nechce být...a myslím, že i na školách v přírodě, které si pokaždé užívá, se mu večer stýská....to je asi normální, že večer to na ně trochu padne...
Jako pokud by se zuby nehty bránil pobytovému táboru, tak prostě bude mít nějaké příměstské, kdybychom jiné hlídání neměli...takhle mu ty příměstské dáváme spíš proto, aby měl zase nějakou jinou zábavu, vyzkoušel si něco nového a měl zase trochu jiné zážitky...

Jo.
Jde to vyřešit jinak?
- nejde, jede, jasný
Může si vybrat mezi tímhle a příměstským?
- ať si vybere

Já jezdila fakt s nechutí až do šesté třídy (jako zas lepší, než družina s paní družinářkou), pak jsem jela na vodák a bylo to skvělý.
Dcera jela v první a byla spokojená, ve druhé říkala, že dobrý, ale že už nechce. Tak asi pojede jen na týdenní.
Ale co prý bylo supr, byl příměstský tábor u babičky v Praze. Spokojenost byla na všech stranách.

Tak dneska je obrovské množství táborů různé délky, zaměření, počtu dětí, stylu ubytování atp., že zanevřít po jednom pokusu na všechny tábory je podle mého hloupost. Dřív (za mého, tvého dětství) to tak asi nebylo. Spíš promluvit s dítětem, co se mu minule líbilo/nelíbilo, co by chtěl a nechtěl, proč nechce na ten konkrétní teď, čím mu to můžem usnadnit, atd. Upřímně, myslím, že dost často se ukáže, že je to nějaká drobnost, která jde snadno řešit (typu byl jsem ve stanu s XY a nechci s ním spát v jednom stanu), a dítě si to pak užije. Pokud se to neřeší, může si to člověk táhnout jako tábory jsou celkově blbý, ale hodně záleží na výběru - skvělý pro jednoho, neznamená skvělý pro každého a zase mě to nebavilo, tak moje děti nebyli nikdy, jak tu někdo psal, je taky dost extrémní přístup.

Já jsem se o ségru starala hodně. Vozila jsem ji jako mimino, hlídala o prázdninách jako batole atd.
Vztah máme super.
Mezi syny mám 7 let rozdíl, starší běžně hlídá mladšího (hlídání typu "pustím jim pohádku a zavřu je spolu v pokoji, oni se o sebe s hračkama hodinu postaraj"), i dobrovolně si s ním hraje.