Diskuze : Hlavní : Tábory

My jsme jako děti taky o sebe nepečovaly, nikdy, ani ta omáčka neproběhla. Mamka vždy říkala, že děti nemají suplovat rodiče.
Manžel se sourozenci se o sebe naopak staraly a pomáhaly v domácnosti.
Nevím jestli to je tím, ale manžel se sourozenci hodně drží pohromadě.
My jsme vyrostly v naprosté individuality, pět naprosto odlišných dětí, odlišné zájmy, jiní kamarádi, jiné povahy. Jako děti jsme se chtěly vraždit a ani jako dospělý se nemusíme.

Moc jsem to nepochopila.. chtěla si tím říct, že ti nikdy starší sourozenec nenalil omáčku???

Tak ve škole celkem funguje, až na občasný výbuchy vzteku. Před cizími má respekt a hlídá se, vybijí se doma, třeba bude fungovat i na táboře.
S kamarády to má taky ode zdi ke zdi, chvilku je kápo pro celou třidy, chvilku chodí domu s brekem a je otloukánek.
Nejhorší je, že jeho největším koníčkem je popichování prcků, umí k nim být i dost zákeřný, je tu nestálý řev. A přitom na návštěvách nebo mezi cizími prcky je dokonalá chůvička, kamarádky mi ho záviděj.

Všechno bych i zvládla, ale křik a brekot špatně zvládám. Loni, koncem prázdnin, jsem měla chuť mlátit hlavou do zdi, odpočítávala jsem dny do začátku školy.

Máš dva starší sourozence... hmm, možná mít mladšího prudiče, ráda by si vypadla i do zemljanky s kadibudkou.

Já Tě naprosto chápu!
Naši chtějí oba - prý jsem na zabití já a nemůžou se dočkat, až si odpočinou