Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : září 2001

Ahoj Petro,
buď v klidu :o). Jednoho dne se to zlomí a Tom si sedne na nočník automaticky. Asi má hodně "práce", ktará je zajímavější než nočník.
To, že Adam přes poledne spí je pro mě veliká výhoda. Občas toho využiju a zalehnu s ním :o)

Gabčo,
také chceme dát Leňulku do školky od září, už teď je nejšťastnější mezi dětmi, ale do jeslí mi jí nevezmou, když nepracuju. Jenomže řešíme, jestli nám ji od září do školky vezmou, když je zářijová a nevím, jak je to s nástupem během roku, jestli by mohla začít chodit třeba v říjnu nebo jestli bychom museli čekat celý rok. To bych vážně nerada. Musím do té školky, co do ní spadáme, zajet a zeptat se, abych kdyžtak měla čas hledat alternativu.
Když bude Lenka ve školce, já budu doma s dvojčatama a bude to nejspíš přesně o tom samém jako u vás, tedy začátky chození (bude jim rok a půl, ale myslím, že dřív jak v patnácti měsících chodit nezačnou).

Gabčo,
jak kdy, někdy nespí vůbec, i když ji tři hodiny přemlouváme, jindy usne za deset minut. Ale většinou je to 1,5 - 2 hodiny. Někdy to jsou ale téměř 3 hodiny, jindy zase sotva 3/4 hodiny. Ono také dost záleží na tom, jak rychle usíná, často se počůrá právě už při usnutí. roblém je, že ona si před usnutím říká skoro pořád, že chce na nočník, ale jen proto, aby nemusela ležet. Takže ten, kdo ji ukládá, už později na to její říkání nereaguje. Jo a jí se po probuzení ještě nějakou chvíli nechce z postele, takže i v tuto dobu to často pustí do plínky. Když ji chceme popohnat, je z toho řev na dlouhou dobu, prostě to vstávání nesmíme uspěchat. Někdy se to povede a je ochotná jít na nočník hned, ale zatím to není jistota, takže i na odpolední spaní jí tu plínku budeme ještě nějakou dobu dávat. Myslím, že pokud na to nebudeme tlačit a necháme to na ní, bude to do půl roku v pohodě a do školky už snad půjde bez plínek i na noc. Nijak na to nespěchám, máme ještě dvě mimča, takže možná tu plínku chce i ona sama proto, že je mají i holky.

Tak i my už máme nočník dost zažitý, i když zrovna dneska se ta malá nehoda stala, ale myslím, že to bylo spíš nahluchlostí babičky, která neslyšela, jak si Lenka říká a nepomohla jí sundat kalhoty. Lenka se normálně svlékne sama, ale dneska byla na očkování a měla kalhoty na knoflík, tak to sama ještě rozepnout neumí.
Bez plínek už chodí i ven, má je jen na spaní a to i přes den i v noci. Ale už se občas stane, že přes den je ta plínka po spaní suchá, takže až to bude tak týden v kuse, zkusíme i to odpolední spaní bez plínky.

Andreo,
možná sis už přečetla, že my tady už tak nějak s nočníkem válčíme, někdo úspěšněji, někdo méně. S posazováním na nočník je možné začít relativně brzy, klidně už v roce, ale aby si dítě samo řeklo, to chce čas. Většina to dokáže mezi 1,5 a 2 roky, ale některé děti až mnohem později. Někomu naučení na nočník trvá několik týdnů i měsíců, jiným dětem stačí týden. Takže zkus Andrewa posazovat a uvidíš, jak zareaguje, když nebude chtít, neuť ho, když bude úspěšný, podporuj ho a chval. Ono tohle hodně záleží i na tobě, co je pro tebe lepší, jestli plínky nebo nočník. Ono totiž s plínkama je to leckdy pohodlnější, ale zase s nočníkem odpadnou docela vysoké výdaje. Pokud se rozhodneš, že by měl chodit na nočník a to co nejdříve, vysazuj ho na nočník co nejčastěji (v tom případě to ale bude ty, kdo na to musí myslet), často se ho ptej, jestli nepotřebuje čůrat apod. Pokud máš dost času, nech ho běhat bez plíny jen ve slipech (lepší než nahatý, pozná nepříjemný pocit, pokud se počůrá a bude mít možná větší snahu se tomu pocitu vyhnout) a i několikrát za hodinu se ho ptej a alespoň jednou za hodinu ho posazuj. Jo a téměř jistota úspěchu je ihned po probuzení, to je dobré pro začátek, dítě to podpoří, zejména pokud je za úspěch pochválené (ale zase to nechce dělat kolem toho extra tyátr). Určitě ale nikdy netrestej neúspěch nebo nehodu.
Polštářek (nízký) my dáváme už asi od roka. Nevím, jestli je to dobře nebo ne, ale nějakého zadušení už se nebojím a pokud jde o páteř, když je nízký, tak by to snad také vadit nemělo.
Naše Lenka si spaní na velké posteli zařídila sama. Prostě jednou nechtěla do postýlky a chtěla spát na velké posteli, tak jsme to zkusili a teď už tak přes měsíc spí. Ale občas je schopná spát i v malé postýlce, i když spíše výjimečně. Pro nás je to takhle také lepší, nemusíme ji vyndavat, sleze si sama, když potřebuje a tak už ani nekřičí po probuzení. A člověk se s ní může i lépe pomazlit při usínání, nemusíme s sebou nikde tahat skládací postýlku, lze ji uložit prakticky kdekoliv. Proti pádu používám na okraj normální deku složenou po délce, přes to se mi zatím nepřekulila.