Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : srpen 2002

Včera jsem se vrátila z porodky se svojí holčičkou. Narodila se 21.1.2005 ráno po čtvrté a měla 50cm a 3150gr. Jmenuje se ALICE. Všechno probíhalo v pohodě, porod až moc rychle.

Ahoj holký!
V Podolí byla stolička už když jsem tam rodila Šimona. A byla dokonce s opěrkou!! :o)) Já na ní nemohla sedět, jelikož mě příšerně bolely záda, natáčeli mi na ní akorát monitor...
Jinak my jsme se teď vrátili z hor. Známí si pronajímají chalupu v Dolních Albeřicích, což je nedaleko od Pece pod Sněžkou, jen takové hodně klidné údolíčko. Bylo nás tam 6 rodin s dětmi, celkem 8 dětí ve věku od 1 do 6 let.. Šimon se tam celkem dost přiučil pár nemilým věcem.. Tak ho teď dávám do kupy.
Taky jsme to zase nějak nepřestáli zdravotně, včera měl Šimon horečku a dneska má průjem. Tak nám ta Praha asi nedělá dobře...
Jinak jak píšeš Jindřiško, Šimon je hubatý, odmlouvá neposlouchá a já abych měla klid, tak se někdy přistihnu při takovém tom "planém vyhrožování".. Přesně to, po čem děti přestávají poslouchat. Měli bychom začít teď někdy chodit do jeslí na 5 dní v měsíci, jenže jak je Šimon zdravotně rozhozený, tak zatím asi nepůjdeme. Počítám tak nejdřív příští týden.
Tak se zatím držte!!! chce to pevné nervy, až budou miminka, bude to s těmi našimi srpňátky ještě horší!!

Milá Jindřiško,
mám stejně starou dcerku, nejsem těhotná, ale to, co mi slečinka doma předvádí, je děs běs. Taky se stydím, ale za to, že si s tím vzteklounem a protivou vůbec nevím rady, zcela mě ignoruje a když při nějakém mém násilí zaznamená, že existuju a něco od ní požaduju, reaguje děsným vztekem. Takže možná to není očekáváním miminka, ale věkem. Už měsíc doufám, že z tohoto blbého období zase vyroste, bývalo to maminčino zakřiknuté nemluvné zlatíčko. Poslední měsíc je z ní sice patlající a moc nemluvná, ale terorizující a vzteklá ignorantka.
Tak snad jsem tě potěšila, držme si palce, že to přejde.
Romana

Čauky holky,
moc se stydím, že jsem tu tak dlouho nebyla, ale nějak jsem nestíhala a nezvládala. Nebylo mi vůbec dobře, tak jsem jen odpovídala na maily a nic jiného nevytvářela.
Všem přeju co nejlepší rok 2005 a hlavně hodně zdraví a štěstí pro vás, vaše narozené i ještě nenarozené děti a všechny vaše blízké :o)
Jo, jo, porody se nám opět blíží a mám nějaké smíšené pocity. Na jednu stranu se mi do toho fakt nechce, když si vzpomenu na první porod a na druhou stranu se na to těším (anebo to chci už mít za sebou?). Jám mám termín 12.2.05 (jeden z mnoha - to je prý ten nejzasší, tak se uvidí). Tenhle týden vyřizuju poslední návštěvy u nás a pak už tu nikoho nechci. Nějak mě to zmáhá. Držte mi palce tento víkend. Zítra k nám do 2+kk přijede 3-členná rodina a bude tu do neděle. Tak jsem zvědavá, jak se to zvládne, jak budou děti spát a tak podobně. Ale to už je poslední. Od pondělka mám už konečně v plánu prát a žehlit pro mimíska. Nemám kde sušit, proto jsem musela počkat až po návštěvách, protože suším v bytě a teď tu byli pořád nějaké děti a zvířata, tak jsem si to nějak neuměla představit.
Já jsem se rozhodla rodit v Podolí, protože chci stoličku a ta prý už tam teď je. Když jsem rodila Káju, tak tam ještě nebyla, ale zase se mi líbily ty oddělené porodní sálky. Byli jsme tam sami, vlastní sprcha a záchod. Prostě přepych proti ostatním porodnicím.
Doma je to teď celkem na zbláznění. Malá začala být fakt hrozně protivná. Je drzá, vzteklá, umíněná a už podle mě žárlí na miminko (i když všem vykládá, jak se těší a bude to príma a bude mamince pomáhat, ... - ha, ha, ha). Teď je ke všemu ještě ukňouraná a hrozně fixovaná na mě, což nikdy nebyla. Manžel je z toho celý smutný a neví, co má dělat.
Mějte se moc hezky a dávejte na sebe pozor.
Pa, pa :o)

No tady v Praze je to s porodem do vody dost na štíru... Vana je U Apolináře, ale tam jí nechtějí používat. Je to taková hodně lékařsky zaměřená nemocnice. A pak je vana na tý Bulovce v CAPu. A tam je zas problém, že když tam je jiná maminka, tak smůla. Ale zase vím, že se tam odtamtud dá odejít brzy po porodu. Šimon se narodil v Podolí, tam jsou hezké porodní sálky, přístup PA byl docela v pohodě, ale šestinedělí děs a běs a nevím jak by se koukali na to, že chci odejít domů..
Vím, že v jiných státech to problém neni. U nás ty zkostnatělé postupy je trošku problém probourat. Třeba mě mrzí, že mě pojišťovna nezaplatí návštěvy PA doma, když nebudu v porodnici. Za porodnici ušetří a PA si budu muset zaplatit sama. Ještě zkusím pojišťovnu trošku proklepnout, ale velké iluze si nedělám...