Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : červenec 2012

Edvi, musí poznat, že to fakt není sranda.
Těžko radit konkrétně, neznám ho, ale s Filípkem jsem to řešila HODNĚ důrazně. Počínaje důrazným a hodně hlasitým AUUU a NE! A konče položením na zem, odnesením do jiné místnosti, prostě oddělením od kousnutého s tím, že maminka/tatínek/babička... se nekouše a když dělá mamince/tatínkovi/babičce bolest, že u něj/ní nebude. I jsem párkrát zakřičela. Pochopil brzo.
Emča kousat nezačala, i když by mohla, už má "štípačky" (dva nahoře a dva dole), ale ona je úplně jiná.

Eminka začíná jíst s námi, takže mám vyřešeno. Nic jinýho už nechce.

Edvi a jak reaguješ, když kousne?

"Fab, ještě k tomu vaření, já si třeba sebou na chalupu vozím třeba 2 kusy koupených skleniček, kdyby se mi nechtělo, ale vždy to dopadne tak, že si řeknu, tak, mám tu třeba brambory, mrkev, nějakou tu nať celerovou,brokolici, kousíček masa odříznu a a mám to za chvíli připravené, vaří se to samo, rozmixovat nebo rozmačkat, to už není žádná práce a ono to i tak jinak vypadá a líp voní než to ze skleničky, já nejsem odmítač kupovaného, ale fakt to není o práci. "

Ne, nemyslím to nutně kvůli práci, ale když je léto, tak já si prostě představuju vystřelit ráno z bytu a vrátit se nejlépe na oběd, obvykle však přetaženě... a jelikož musím uvařit i pro ty dva starší prokopnuté sudy, tak to časově nedokážu skloubit . Malá vyžaduje jíst okamžitě, teď jsem to tedy začala řešit tak, že pro ni vařím ráno, ještě před odchodem ven, ale ráda nejsem, protože to musím nechat chladnout na sporáku, není to v lednici a není to čerstvé, je to taky pořád kompromis. Ale líp to už nevymyslím. A jak je teplejší den, tak teda skřípu zubama, protože hned se zapnutím ploténky stoupá teplota v obytné kuchyni a je tu horko i dopoledne, kdy je tu jinak krásný chládek, ach jo.

Fab, ještě k tomu vaření, já si třeba sebou na chalupu vozím třeba 2 kusy koupených skleniček, kdyby se mi nechtělo, ale vždy to dopadne tak, že si řeknu, tak, mám tu třeba brambory, mrkev, nějakou tu nať celerovou,brokolici, kousíček masa odříznu a a mám to za chvíli připravené, vaří se to samo, rozmixovat nebo rozmačkat, to už není žádná práce a ono to i tak jinak vypadá a líp voní než to ze skleničky, já nejsem odmítač kupovaného, ale fakt to není o práci. Teď jedeme např. na pár dnů k tetě na chatu na Vysočinu, je stará a s tou hygienou v kuchyni to není u ní žádná sláva, takže tam nekompromisně dám malému kupované a nebudu se do ničeho pouštět. A ještě jedna věc, náš malej doslova sežere, to se nedá jinak napsat, plný hluboký talíř, tolik bych do sebe nedostala ani já a to mi jako na jeho porci jedna sklenička nestačí

nesedlo nám na ty tatínky něco? U nás od včera taky nálada na nic. Ale k babičce bez taťky jsme plánovali, to není z trucu, holt tatínek musí i do práce sám tam moc nechce, nemá tam ten svůj klídeček u PC