Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : listopad 2013

Ahoj holky, rada bych se k vam přidala, čekám již třetí, ale do žadné diskuze jsem se nikdy aktivně nezařdila

Venuše, vítej snad bude všechno v pořádku. Já jsem teď taky nemocná, chytla jsem to od staršího synka.
Lenshko, jak dopadla kontrola?
U nás je teď "veselo". Místo psaní bakalářky mám za sebou šílený víkend. Starší je od středy nemocný, hnusná chřipka, dnes dostal antibiotika na zánět průdušek. Má horečky a celé dny a noci pláče a má hrozný kašel. Snad už to bude lepší.
Jinak já pořád žádné těhotenské příznaky nemám, už se těším příští týden na gyndu.

No já právě taky nechci dávat miminko nějak brzo na noc. Vím, že mi bude ze začátku trhat srdce, když si ho vezme někdo i na pár hodin na odpoledne. A vím, že mě budou všeci ukecávat, ať ho k nim pustím i na tu noc, že už je na to dost velké a že se zvládnou postarat apod.

Pippi, nééé u tchýně určitě ne! Tam bych nešla ani za zlatý prase. To už teď mi nabízeli, ať tam jdu bydlet, že bych nemusela platit privát. Nechci se moc rozepisovat tady veřejně, kdyžtak pak někdy do deníčku, jestli budeme mít.

Ehm... já měla první ve 29 a byla jsem ráda, že to tak bylo to je individuální, není to jen o věku. Já jsem si dost užívala života, žila jsem 6 let v zahraničí, přišlo mi to tak akorát. Jinak my máme synka, kterému teď bylo 14 měsíců, zatím jsem ani neměla potřebu ho k rodičům dávat přes noc. Oni by pohlídali, ale naši mají doma psa magora, tak tam dítě samotné nepustím. A tchánovci by taky pohlídali, ale přece jen je prcek ještě malý. Mně by se spíš hodilo, kdyby mi někdo pohlídal třeba večer, abychom mohli s manželem někam zajít, nebo třeba dopoledne, abych si vyřídila doktory, nebo nákupy. Taky si nenechávám do ničeho kecat, ale takhle, když nebydlí blíž, je to jednodušší
Lenushko, a vy budete bydlet u tchýně? Když ten baráček není ještě hotový?

Jinak já jsem původně ze severních Čech, ale žijeme teď ve středních Ćechách, Praha-východ.

Pippi, já věřím tomu, že budou oba naši nakonec v pohodě a budou se těšit. Jen to nejdřív holt budou muset vstřebat a mamce to asi bude trvat dýl. Ale vím, že nakonec z ní bude milující babička. A oběma našim bude líto, že budeme bydlet tak daleko a nebudou moct vnoučátko vidět a hlídat častěji. To já jsem jí taky říkala, že ona se na to vůbec nemusí cítit připravená, že to bude moje dítě a ne její a že se jí rozhodně nebudu ptát, jestli už teda jako můžu mít dítě, jestli teď už připravená je :) Já se právě obávám tchýně, že mi bude do všeho kecat a že se bude moc angažovat :(
Doktorku se budu snažit najít tady, snad se zadaří. Počkám ale až po první kontrole u své dr.