Diskuze : Hlavní : Zamilovaná do jiného muže

Kandidat ...
Taky jsem se zamilovala coby vdana, ale ted uz se mi to nestane, protoze jsem stara, nemam emoce a zapojuju mozek

Jo, to je velké riziko. Ale z téhle situace se bez nějakého problému nebo rizika vybruslit nedá.

Jo Dášo, to je riziko nevěry.

Bez moralizování.

Mít milence a nezbláznit se z toho, na to člověk "musí mít". Nemyslím teď ani tolik čas či peníze. Kdo chce, čas si udělá, jak psaly holky výše a peníze potřebuje spíš ten chlap. Myslím, že na to člověk musí mít povahu. Každý přistupujeme k mužům jinak, máme jinou povahu, sebevědomí.

Pokud mám nadhled, "nepadám mužům k nohám", tj. nemám tendenci se zamilovávat a umím si užít momentální chvilku "lásky" a pak se zase vrátit k manželovi a normálně fungovat, tak může být milenec fajn. Zvedne sebevědomí, náladu, zlepší sex, zkrátka samá pozitiva.
Ale i tady existuje riziko, že se člověk zamiluje, ačkoli dosud měl vždycky nadhled. A navíc nikdy nemůžete vědět, jak to v sobě zpracuje ta druhá strana. To je riziko "podniku".

Ale pokud má žena sklony se zamilovávat, neumí oddělit lásku a sex, tak to je průser a milenec bude vždycky jen zdroj problémů a trápení. Který nastal právě u zakladatelky.

Cokoli, co teď člověk napíše je už jen pláč nad rozlitým mlíkem. Jediné řešení je přerušit kontakt, určitě se to dá udělat nějak "kulantně", aby to polovičkám nedošlo, naplnit volný čas jinými aktivitami... Určitě je to menší zlo v tom pokračovat, jinak to praskne, nebo jí z toho regulérně hrábne. Bez urážky.

Kdysi jsem dostala nabídku od manžela kamarádky, že on to má doma v posteli naprd a já jsem právě rozvedená a sama, že bychom spolu jako mohli spát... No na nabídku jsem nepřistoupila s tím, že je to pro mě morálně přes čáru spát s manželem kamarádky ( a to trvá dodnes to přesvědčení, nešla bych do toho). S tímhle párem se přátelím už 25 let a oni dva jsou i našimi přáteli od té doby, co jsem se svým nynějším mužem. Nikdy jsem teda nešla s pravdou ven, ačkoliv kamarádka se mě jednou přímo zeptala, jestli na mě její manžel něco nezkoušel. Zalhala jsem, jelikož jsem se nechtěla "podílet" na rozpadu jejich manželství a vlastně i našeho přátelství. Nakonec to docela dobře dopadlo, v pozdějším věku si ještě pořídili další dítě a vypadá, že spolu po 20 letech bouřlivého manželství snad konečně docela dobře vycházejí.
Jinak sama osobně jsem se za poslední roky jednou taky docela dost zamilovala. Ale bylo to jen platonické, k ničemu nedošlo, náklonnost byla i z druhé strany. Kandidát byl tedy o 16 let starší než já, ale přesto jsem měla pocit, že bychom spolu souzněli lépe než s partnerem, se kterým žiju. Bylo to docela těžké. Hodně těžké.

Manko, to jsem psala o mně, jestli sis nevšimla.

Len, to už si hraješ se slovíčky.