Diskuze : Hlavní : Zamilovaná do jiného muže

Už jsem psala jinde, mě můj muž, který jsem věřila, překvapil po 10 let. Ale nikdy bych nenapsala během těch 10 let, že se něco nemůže stát. Důvodem je možná i fakt, že tuto větu jsem už slyšela od desítek žen (nepodvede, nepodvedu, kdyby jsme se rozešli, vždycky se domluvíme, a i kdyby byl nějaký problém, máme děti, to by jim nikdy neudělal, neudělala) Podle mě vyslovit něco takového není otázka sebedůvěry, víry ve vztah, ale spíše nedostatek určité empirické zkušenosti a povahy.

Jéé, tak to jsi mě tedy dost zaskočila, ale já jsem si myslela, že je to normální uvažování.. Úplně obecně nevím, jestli funguje takový to "když budu pomáhat starým a nemocným atd., tak se mi to někde vrátí" (ale nesměj se, netvrdím, že to platí, ale chovám se tak (asi naivně), že to platí.. Ale v tomto případě mi to přijde do očí bijící. Takto zakladatelka si myslela, že oni dva jsou ti praví, kteří se měli potkat a že on jí nikdy nezklame.. protože manželku zklamat mohl, protože si nebyli souzení. Mno, a já si myslím (čistě hypoteticky), že to si kdys myslela i jeho manželka.. A jestli nebude s ní či manželkou, tak si to nějaká další (možná jedna z nás, co to tu čte a nebude vědět, co bylo) bude myslet taky. A ano, dalo se tomu zabránit hned v začátku. To nechci radit, napíšu jen sama za sebe, že bych nebyla s nikým, kde to nefunguje (zkušenost). Kdyby měla volné ruce hned v začátku vztahu, tak si mohla říct, pojďme to zkusit, nebude spolu žít, já jsem sama, jestli budeš taky sám, jdeme do toho.. A ano, dovedu si představit, že to v životě není jednoduché, ale mě ten 1,5 přijde strašně moc. Já sama jsem zjistila něco nečekaného o člověku nejbližším něco nepříjemného po 10 letech (a fakt bych předem neřekla, že se mi to nemůže stát). Já si dovedu představit, že zakladatelce to mohlo na bází mileneckého vztahu fungovat třebas dalších 5 let.. Nebo by po 10 letech napsala zde, co mám dělat, vím, že nikdy od rodiny neodejde, ale já ho miluju.. a To všechno, protože ho nezažila v nějaké zásadní situaci (kterou máme každý "někde" jinde) nebo naopak v reálném nevysněném světě.

Neznámá má chlapa. Ovšem kdyby mu nemohla 100% věřit, tak ho vymění.
Nechápu proč bychom spolu byli, kdyby jsme si jeden druhým nebyli jistí. To musí být na palici, nevěřit nejbližšímu nebo sama sobě.

Říká se "jakej šel, takovou potkal", řekla bych "jaká šla, takovýho potkala".. Snažím se neříkat, že se mi něco nemůže stát. Může. Takže až budu 1,5 podvádět svého manžela s se super chlapem pro život, který podvádí svou ženu.. a po 1,5 roku o něm řeknu, že se nechová fér, polijte mě studenou vodou. Přeci toho 1,5 roku nešlo jen o sex. Oba jste se dokázali přetvařovat každodenně, a to fakt bez dobrého žaludku nejde. Ale abych napsala něco pozitivního, já bych měla na Tvém místě pocit určitého vítězství, nejsi se dvěma mužskýma, se kterýma bys zřejmě žít nechtěla. Jinak - netvrdím, že bych se nikdy nerozváděla, že spolu mají být lidi, když jim to neklape.

A nejednala s ním snad fér? Kdy?