Diskuze : Peníze a bydlení : Dětský pokoj

Dělat ložnici v obýváku, brzy by bylo definitivně v tahu mé duševní zdraví nebo naše manželství. Nebo oboje.
U nás bych si spíš dokázala představit variantu, kterou jsem viděla ve dvou panelákových bytech 3+1, které majitelé přebudovali na 4+kk tím, že z kuchyně udělali ložnici a kuchyňskou linku vysunuli do obýváku, z kterého se pak stala kuchyň-jídelna-obývák. Na 18 metrech žádný luxus, ale dalo se to. V jednom případě šlo o dva dospělé a 2+2 dospívající děti (moje děti/tvoje děti), ve druhém případě o soužití tří generací (2+2+2).
Pokud se nám nepodaří v nejbližších letech sehnat za rozumnou cenu 4+1, čeká nás to, bohužel, taky. Zatím jsou děti (10, 7 a 4 roky) v jednom 13metrovém pokoji (palanda + vysunovací postel), ale dlouhodobě to udržitelné nebude.
Ceny bytů za posledních 10 let vzrostly tak neskutečně, že si připadám jak oslík s mrkvičkou. Letíme za ní, ale šance dohnat ji je mizivá. Nárůst z 1,75 mil. na 3,3 mil. za 68m panelákový 3+1 je mazec. A nárůst 4+1 z 2 mil. na 4,8 ještě horší. Kdo nedostal v Praze do začátku nějakou garsonku po babičce/tetičce nebo kdo nemá násobek průměrného platu, tak si holt musí /pokud se z Prahy nechce stěhovat/ poradit i na malém prostoru. Asi se začnu víc koukat na zahraniční tipy z Japonska nebo z jiných zemí, kde dokáží lidé žít v malometrážních bytech a vytřískat z jejich prostoru maximum

Tuten - v ložnici nemůže spát věčně a když už jí budeme vytvářet nějaké pracovní místo, tak je lepší investovat do něčeho trvalejšího. Postel je dočasně vyřešena (tak na 3 roky).

Byli jsme tří sourozenci (já, o dva roky mladší sestra a další 3 roky mladší bratr) a měli jsme společný pokoj o cca 20 m2 (a to až od mých 10 let, předtím jsme žili v 2plus1 s jednou ložnicí pro celou rodinu) a šlo to. Měli jsme patrovou postel plus jednu samostatnou, mezitím "stěnu" ze skříněk si 1,5 m vysokou (každý měl jednu skříňku otočenou směrem ke své posteli). Pracovní stůl jen jeden společný plus byly v bytě 2 další jídelní stoly. K tomu jedna šatní skříň, jedna zavřená komoda a prosklená knihovnička na ní - a taky to šlo
U Vás je trochu problém ten věkový odstup nejmladší. Pokud by měla spát po obědě, dávala bych jí do naší ložnice a teoreticky v ní může večer i usínat a potom ji (po usnutí starších) přenést - pokud by Vám to fungovalo (já to tak dělala s našimi dětmi při rozdílných režimech taky). Za mého dětství si tedy pamatuju opak - kdo se večer třeba musel dýl učit, tak byl většinou v kuchyni (v obýváku běžela TV) ... Ono záleží na víc okolnostech. Určitě bych se snažila o optické oddělení alespoň postelí - hlavně mezi dětmi různého pohlaví, přeci jen jsou ty starší už na prahu puberty a nějaká potřeba soukromí (a nepotřeba okukování) tam asi bude ...

Akorát nevím, čemu tam ty dveře vadí, prostě by se tam dalo zábradlí, ne? O to by tam mohlo být víc světla.

To máš luxus. Moje tři děti mají pokoj 16 m2. Super vychytávkou je úložný prostor ve schodkách, kterými chodí do patrových postelí. A pod jednou postelí je skříň na oblečení.

Jinak mrkni na stránky www.ceskatelevize.cz/porady/1124601187-bydleni-je-hra/411236100081027/