Diskuze : Peníze a bydlení : Dětský pokoj

Presne, mám deti 15 a 9 a dodnes majú veci v obývačke (knihy, notebook, wii, krabicu s legom...) Máme dole v podstate len jednu veľkú izbu - obývačku tak by mi to prišlo divné, že ich mám vykázať na poschodie do ich izieb. My sme vacsinou spolu tak logicky sme v najvacsej izbe.

Oficiální koutek na hračky v obýváku jsem nepěstovala nikdy. Dokud bylo dítě v ohrádce mělo je tam. První batolecí věk mělo pár hraček na koberci a později už jenom v pokojíčku.
Obývák není herna. Stačilo nechat otevřené dveře do pokojíčku naproti a bylo to pořešené. Nemusela jsem uklízet krámy po celém bytě.

Má ho ještě teď, bude mu osm. Je jedináček, společenský a družný, být sám v pokoji bere jako trest. Má tu hrací koberec, to je jeho prostor, žádný bordel okolo.

Saamanjo, tohle přece nejde jen tak zodpovědět

Já si to jednak asi ani přesně nepamatuji, nicméně když jsme bydleli na bytě, tak byl koutek pouze do doby než začaly být schopné si sami donést, přinést, odnést případně uklidit hračku. To byl tipuji věk právě okolo těch 2 -3 let? Obývák jsme měli tehdá poměrně velký, ale proč tam mít dětský koutek když pokojíček byl hned "vedle"?

Před necelými dvěma lety jsme se odstěhovali na RD - řadový domek patrový s pokojíčky v patře. Tady si myslím, že by dětský koutek děti měly určitě do minimálně 4 let? Nicméně už jsme měli větší děti - pětileté, takže v obýváku zůstal pod klecí pouze box s modelínami a takovými těmi soupravami na tvoření a v knihovně mají dětské knížky, alba a máme tam skříň se společenskými hrami - jo a pod schody je taneční podložka a mají tam stojan na noty, flétny, klavír Nevidím sebemenší důvod, proč by v obýváku měly mít autíčka, panenky, kočárky, malování a nevím co ještě

Deti maji 8, 3 a 2, a taky s nadsazkou nekdy prohlasim, ze se tesim na dobu, az budou nekde tise sedet a hledet do tabletu :D . Zatim jsou vsude, hracky taky, prosazuju akorat bezhrackovy prostor na wc a v kuchyni (fakt neminim nesouce horky hrnec uklouznout na auticku). V te kuchyni si muzou hrat, dokonce ke kresleni vodovkama apod je to nejlepe vhodna mistnost (lino), ale kdyz varim, potrebuju prostor. Muzou mi pomahat, ale hracky ven.

Mam takove tuseni, kdybych byla neustupnejsi, meli by hracky jen u sebe (pred a po operaci oci jsem nejakou dobu nevidela, jednou jsem jim cosi rozslapla, a hle, sami si davali na sve hracky pozor a uklizeli je z dosahu) ... Ale asi ani nechci byt. Deti jsou detmi jenom jednou.... Jak rikala stara pani ze sousedstvi - myslela jsem, ze to nikdy neskonci. A ted sedim sama u okna, a divam se, jak si hraji cizi deti...