Diskuze : Hlavní : Máme doma předškoláka

Zas nepřeháněj: to, že všichni mluvíme stejným jazykem a píšeme stejným písmem, život prostě usnadňuje.

Kresba není inteligenční test. Ona může navést na problém, který to dítě má. Nebo na něco, co by šlo posunout, překonat, co brzdí. Optika dobře/špatně v tomto není ta správná. Vývoj kresby je cesta - ne dva body- start a cíl. I inteligentní a šikovný dítě může mít dílčí problém - motorika, vztahy, nebo řeší nesmrtelnost brouka, ale pro něj to problém je. Kresba může být vodítko, jak se dorozumět, aniž by to dítě muselo postihnout a formulovat problém. Z toho vychází arteterapie.
Důležitost je o úhlu pohledu. Není nutný řešit kresbu, protože ta kresba sama o sobě opravdu problém není. Může na něj ale ukázat. Ale je i spousta jiných způsobů, jak rozvíjet dítě. Kresba má výhodu obdobnou jako každá neverbální komunikace. A některý věci je prostě těžký vyslovit.

... kdo se odchýlí, tak úkol nesplnil nebo ho splnil částečně.

- to je naprostá katastrofa,silně mi to pripomíná minuý režim,na který se plive-kdo se odchýlil,byl hned divný a nepřítel.Psychology všechny do jednoho bych jako profesi zrušila,jsou to jen přisátá klíštata,neužitečná,nepotřebná.

Co si jen tak matně vzpomínám,tak se přeci u nakrslených postaviček dříve hodnotilo to,jestli dítě nakrslí všechny končetiny,jestli např.ruce umístí správně od ramene či od půli těla,atd.

Josef Vachal nezvladl postavu nikdy - a za kolik se dnes prodavaji jeho drevoryty

Kresebný testy jsou vypovídající mnohem víc, než si většina lidí připouští. Posuzování kresby u zápisů bývá hodně letmá záležitost, bere se jako střípek do mozaiky celkovýho projevu.
Je to jak píše Delete a hraje tam i roli momentální stav posuzovanýho. Kresba je návod, čeho si všímat dál, na co se zeptat, co si prověřit - ne verdikt.
Například chybějící krk lze vysvětlit jako horší zvládání emocí - nepropojení hlavy a těla (ve smyslu myšlení, emocí a konání). Pokud dítě kresbu odmítne, řekne toho o sobě taky dost. Bezmála jde o způsob, jak ji odmítne, práskne tím na sebe, jak umí komuikovat. Podle stejnýho vzorce může později reagovat i ve škole, ale taky nemusí, protože před zápisem ho mohla maminka například sejmout za to, že skáče do kaluže a pak dítě u zápisu například řeší svůj konflikt s maminkou - vybije si ho. V kresbě bývá rozkrytý i temperament- síla přítlaku, taky sebevědomí - umístění kresby v prostoru, ale taky to chování u kresby - upřednostňování detailu nebo celku...jen to nefunguje tak, že 1x něco dítě nakreslí člověku, který ho nezná, neví, co se např. včera stalo a z toho se udělají definitivní závěry. Vůbec nejde o to, že na autobusy nejsou psychologický tabulky. A nejde ani o to, jestli je kresba hezká.