Diskuze : Hlavní : Máme doma předškoláka

No já už mám mindrák, že je zanedbávám, když to tu čtu

Ona je soustředěná od narození, je klidná, když se jí něco nepovede třeba nakteslit, zasměje se, že se to nepovedlo, vyhodí a kreslí znovu, dokud to nezvládne. Žádná křeč. Na druhou stranu to nevyhodí po první nepodařené čáře, to až ten špatný výsledek. Starší dcera, když jí něco nešlo, dostala hysterák, že je k ničemu, nemehlo... V tom je její pravý opak. Nespokojí se se vším, ale ani ji to nerozhází, s radostí pracuje na zlepšení.

Není třeba vůbec nic. Jen její chuť jít do školy.

Jo, můj nejstarší to takhle měl až do sedmi a půl - šel do školy s odkladem, číst začal až v první třídě, i když písmenka znal spolehlivě v necelejch třech letech. I když tam to je trošku rozdíl, on je skutečně dyslektik.

Školní zralost není bohužel jen o tom, jestli dítě umí zavázat tkaničku nebo napočítat do 30. Je to také o tom, jak je zralé sociálně. Moje dítě tebou popsané věci také umí, kromě tkaniček, které jsme teda ani nezkoušely, a přesto mi učitelka říká, jestli ho chceme dávat už do školy. Je narozený na konci září. Bere to podle chování v kolektivu, podle toho, jak se tam zapojuje, jestli se dítě u úkolů dokáže soustředit v rušnějším prostředí apod.