Diskuze : Hlavní : Máme doma předškoláka

mandelinko,
no tak ty si to nemyslíš, já si to myslím a mám to jaksi potvrzené empirickou zkušeností. Nepamatuji si, že by mě kdy bavilo něco, o čem jsem si předem myslela, že mě bavit nebude. Včetně vybarvování teda, to pokládám za jeden z největších opruzů v dětství a jsem ráda, že mě do něj nikdo nenutil a stačilo to jednou.

Mandelinko,
proč v TV, vidět to přece může kdekoli. Může to třeba dělat jeho kamarád, bratranec, může něco vidět na výletě, na procházce... A něco ho zaujme, něco ne. Přijde mi to zcela normální. Zkoušet úplně všechno, co kde vidím mi naopak připadá poněkud manické a nezdravé. A nutit k tomu děti zrovna tak.

Kat,
ale to přece nejsou jen děti s AS.
Děti prostě nejsou všechny stejné, nebaví je stejný věci, nechtějí všechny dělat stejný věci, a pokud jde o zbytnou kravinu jako vybarvování, není vůbec nutný je k tomu nutit s příslibem, že se jim to TŘEBA bude líbit. O tom tu píšu pořád dokola. Ne o tom, že to nemají vidět, že nemají mít možnost si to v případě zájmu vyzkoušet nebo že se jim mají voskovky "zakazovat". Tu socializaci a hygienický návyky potřebujou v nějaké míře všechny, to je fajn, ale vybarvovat opravdu ne.

Monty, ano, deti s AS to maji jinak. Co chces slyset. Meho lonskeho AS jsem teda fakt malovat neucila. tam byla jasna uloha - socializace. Pozornost mel nula nula nic.

Šuplíku,
no vidíš, a jsou lidi, kterým stačí to vidět (a cítit), aby věděli, že to dělat nechtějí.