Diskuze : Hlavní : Mezi námi ženami

Radost si dělám jídlem venku, kulturou, cestováním, luxusnějšími verzemi potřebného vybavení bytu nebo elektroniky, koupí letniček a vůbec zahradničením, které je v mém případě tvrdě ztrátové. Peníze pro strýčka Příhodu přetavujeme do radosti - do obrazů. Dělám si radost pořádáním akcí pro rodinu a známé a vlastně i neziskovka je moje "pro radost", protože sežere spoustu času a peněz. Největší radost v poslední době si dělám pobytem s vnoučaty a postupným dolazováním bydlení (velkou čistkou co se věcí týče, dokončením různých oprav a nedodělků a výrobou příjemných zákoutí). No a novým neziskovým projektem. Takže poslední reálné byly tábory tyto prázdniny už v novém prostoru, který je pro mne splněným snem a mám "klíče od hračkářství", minulý víkend s vnoučaty v Praze (5 a 4 roky, jeden den Svět vlaků na Andělu, druhý den ZOO, k tomu metro a cesta tam i zpět vlakem) a včera výměna popraskaného škaredého umyvadla v koupelně (navíc jsem se bála, že praskne definitivně když u něj bude někdo z dětí) a výměna vyhořelého světýlka nad zrcadlem za lampičky, díky kterým se konečně vidím v zrcadle a navíc jsou pěkné.

Fed, ten cukr se jmenuje Bridge..pořád se prodává, kupovala jsem ho mamce jako retro vzpomínku. Ale už není barevný, jen ty tvary zůstaly.

Čumčo s čokoládovou fontánou v každé rodině souhlasím a proto jsem je kterýsi rok všem blízkým rodinám, kde se čokoláda jí nadělila k vánocům. Dá se koupit slušná za tisícovku a za tu legraci, i když párkrát ročně, to stojí.

Neznama, ano, podmasli s maslem, tim me babicka taky strasila

Podmásli miluju. Taky od dětství.