Diskuze : Zdraví : Nadváha

Já už "běhám" přes dva roky a pořád marně čekám na tu závislost Sportovala jsem tedy celý život, ale vytrvalostní běh byl pro mě vždycky to nejhorší. Teď by se mi dost hodil, považuju to za ideální aktivitu (ideální poměr čas/hodnota/cena atd.), ale pořád se musím dost nutit. Na jaře a na podzim to celkem jde, ale v zimě a v létě mám docela dost výmluv
Jinak tedy chodím na procházky s kamarádkou (cca 2x týdně) a na inline brusle s jinou kamarádkou (ovšem potom na pivo, tak nevím, jestli to nemá spíš negativní účinek pokud jdo o zdraví a hubnutí ), to zvládám mnohem "dobrovolněji" a s nadešením právě kvůli té komunikace. Ale při běhání s nikým mluvit nezvládám ani při pomalém tempu (já už tak běhám sotva rychleji než jdu), musím běhat výhradně sama ...

Možná by stačily jen pravidelné procházky trochu rychlejší chůzí (společné s dcerou nebo i dalšími členy rodiny), to snad není hned potřeba považovat za sport, jde u toho pěkně povídat ... Ve všední dny třeba 3x týdně na hodinku (to se ujde tak 5-6 km), o víkendu víc?

Hele já jsem sama absolutní nesportovec, nikdy jsem nesportovala, rodiče mě od toho od malička odrazovali a nemám k tomu vztah. Je pro mě záhadou, jak může někdo při sportu nebo dokonce při běhu třeba relaxovat, mě to neskutečně otravuje. A nějaké týmové sporty typu zumba, spinning, aerobic a podobně- to je naprostá hrůza pro mě, nesnáším to "hecování".
Možná se tak zavřít sama někde do posilovny, ale zase večer jsem ráda, že jsem doma a po obstarání domácnosti jsem jsem večer ráda, že si na hodinku sednu/lehnu s knihou než usnu, vstávám hodně brzy. Vím, že jsou to výmluvy, zkoušela jsem začít cvičit už několikrát, mám doma i nějaké mučící stroje, ale prostě na to ve výsledku nemám sílu ani chuť

Terapeutko a nemůžeš sportovat s ní, abys ji podpořila? Na FB je skupina Rozběhni se z chůze za 28 dní, je program pro úplné neběžce a skutečně funguje, rozběhá to každého. Lidi se tam vzájemně podporují, staří, mladí, hubení, tlustí. S rodiči se k tomu připojuje hodně dětí, je to až neuvěřitelné, začne rodič a děti se přidávají samy a baví je to. Je ale fakt, že vlastní kurz, kdy vždycky začne běhat x lidí najednou začne tuším v září, to je pak výhoda, že se lidé poporují den za dnem, sdílí zážitky, vždycky se tam najde nějaký šoumen, který skupinu drží.
Já chodím běhat s dětmi na střídačku se dcerou a synem, běháme pomalu, pří nízkých tepech, to se stejně nejvíc spaluje, povídáme si při tom, dáváme si takových podvečerních 3-5 km na pohodu.

no lepší je přecházet problémům než to pak hasit.

A jinak já jsem držka,tak bych klidně řekla dítěti napřímo,že se nemožně vyžralo a že totakto nejde,takže přijde omezení. Ale přitom bych se tedy cítila jako spoluviník - mekáč je hodně drahý tedy,to jste mu museli dávat vědomě peníze a věděli jste snad,jak se stravuje.A čekali jste asi na zázrak - a on nepřišel.