Diskuze : Hlavní : Cizí jazyky

Tak u mláděte na gymplu to mají ve všech jazycích dle pokročilosti (Aj, FJ, NJ), od každého jazyka dvě skupiny rozřazené dle úrovně, k tomu měli dělené v nižších ročnících HV a VV (což taky nekorespondovalo s rozdělením do jazyků, tj. třeba na VV byli jak francouzštináři, tak němčináři) a ještě měli (a i letos mají) dělenou (některé hodiny) na dvě skupiny ČJ a M, letos k tomu i semináře opět dělené dle zájmu na skupiny atd... Jak tam dokážou dát dokupy fugující rozvrh, je mi záhadou, ale evidentně vpohodě, nemají s tím problém a vše funguje naprosto perfektně, rozvrh mají každý rok na Netu už asi týden před začátkem školního roku. A to mají v každém ročníku mnoho tříd...takže asi když se chce, tak to jde, ale záleží na velikosti školy, množství pedagogů atd...

"končila s C1, přesto musela zůstat celou dobu v té nejslabší skupině, kam byla zařazena v té 6. třídě...všichni kolem nás píšou testy a na dceřině škole se skupiny rozdělily podle abecedy"

Janinko, to je děs, naprosto demotivující. Jak tohle může pedagog dopustit, vždyť jeho samotného to takhle nemůže bavit

Naštěstí u dcery na 8G psali z jazyků každý rok rozřazovák a měli skupiny podle pokročilosti napříč celým ročníkem.

Větře, chápu, ale z tohoto přesvědčení nehodlám ustoupit (já vím, nikdy neříkej nikdy). Je tedy fakt, že dcera na základce měla doučování francouzštiny asi rok, protože se nějak ztratila, ona je děsnej introvert a francouzština přece jen vyžaduje se při mluvení trochu překonat. Pak se ale chytila a už to bylo dobrý.

77mi, asi jsi měla štěstí
Nebo já smůlu Zažila jsem jich opravdu hodně a byli...no různí. Někteří byli samozřejmě výborní, většina byla profesionálně dobrých, ale pak ti ostatní

Jeden se styděl říkat některá slova (třeba něco tak necudného jako punčocháče), takže jsme hodně času strávili posloucháním eeeeeeee a civěním na rudnoucího mladíka, který se snažil uvedenému slovu nějak vyhnout. Další se styděl mluvit úplně, krčil se za katedrou a něco si tam zoufale kuňkal. Jiný nám vůbec nerozuměl (my, takto české studentky, jsme si mezi sebou v tom cizím jazyce kupodivu rozuměly). Pak, to je docela zajímavá věc, všichni muži, kteří byli rodilí mluvčí jednoho konkrétního jazyka a měla jsem s nimi kdy co společného coby s učiteli dotyčného jazyka, byli nadutí machisté a nenaučili nikoho nic. Na jednoho jsem si nakonec písemně stěžovala řediteli jistého jazykového insitutu, protože kdykoli u nás suplovala kterákoli žena, naučila nás strašně moc, vrátil se on - a byl to zas průšvih. Další (jiný jazyk) vypadal zpočátku dobře, platila jsem mu i za soukromé lekce, ale odmítal mě učit cokoli, co jsme se skupinou neprobírali, protože by to vůči ostatním nebylo fér.

Nejlepší zkušenosti s učiteli jazyků jsem měla coby účastník londýnských kurzů zadarmo (praxe pro studenty, budoucí učitele jazyků, dělali to na známky, zadarmo proto, protože potřebovali trénovat na dobrovolnících a chtěli jich mít dostatek), pak s kýmkoli z Karibiku (klidně i v jejich nevlastním jazyce - ti by rozmluvili i našeho kocoura), a pak s učiteli v jedné zemi třetího světa, kteří měli skvělý systém a postupně nám ho předávali z ušmudlaných sešitů.

Větře, platím dětem soukromou angličtinu, u němčiny to neplánuju.