Diskuze : Hlavní : Integrace postižených dětí

Burte, já jsem tady někde předtím o tom psala podrobněji....synovi nevyhovuje ten "program", který tam mají - půl roku každou schůzku trávili tak, že lítali po zahradě kolem klubovny a hráli asi tak 4 hry pořád dokola...stezku nedělali, uzly se neučili, v zápisníku, co měli mít, neměli za celou dobu ani čárku, nějaká výchova a to, co se všude píše o skautingu nic...i v zimě lítali potmě po zahradě prakticky celou schůzku....navíc vedoucí nějak ani nedokázali stmelit ten kolektiv, za půl roku syn jakž takž věděl, jak se kluci jmenují a to ještě ne u všech...vzhledem k téhle náplni mě pobavilo, když teď posílali informace k táboru, kde uváděli, že tábor je vyvrcholením celoročního oddílového programu...jaký program měli na mysli, to netuším....nakonec mi sám vedoucí přiznal, že vzhledem k tomu, že v září se obměnila většina oddílu, tak se jim tam sešla dost nesourodá skupinka a že s tím sami dost bojují...tohle všechno dohromady syna otrávilo a chodit už tam nechce...přihlásili jsme ho místo toho u nich ve škole na takový všeobecný sportovní kroužek a minule mi jejich vedoucí říkala, že už ho dlouho neviděla tak vysmátého, prý rohlík od ucha k uchu . Jako celkově mám pocit, že ačkoli se ho všemožně snažím dostat někam do kolektivu "běžných" dětí, tak nikde to nefunguje - ať je to skaut, nebo příměstský tábor a kroužky v DDM, spokojený byl akorát na výtvarce, ale tam se zase jen pozdraví, něco málo prohodí během kroužku a rozejdou se domů...prostě nejvíc mu sedí ten "jeho" malý kolektiv, kde má každý něco a už ví, co od sebe můžou čekat...nedávno měl oslavu narozeniny pro celou jejich třídu a tam to bylo moc pěkně vidět, jak ho děti mají rády, jak ho dobře znají (podle dárků, co mu přinesly), podle toho, co mu přáli...i pán z herny deskovek, kde oslava byla, sám říkal, že je vidět, že ho dobře znají a že je oblíbený.... příští rok už se na to asi vykašlu a bude mít jen kroužky ve škole, kde je mu dobře a je tam s nimi rád...

Kdyz si vzpomenu na sva skolni leta, tak mne strasne iritovalo to, ze musim x hodin denne po y let travit pomerne natesno s lidmi, ktere jsem si nevybrala a kteri mi uplne nesedli.
Nekteri mi pak uz silene lezli na nervy. Ne ze bych je sikanovala, ale kdyby se ovzdusi ve tride malicko posunulo, asi by to tam uz bylo.

Myslim, ze by mi pomohlo, kdyby ty tridni kolektivy nebyly tak neprostupne. Kdyby bylo vice nejakych seminaru, volitelnaku, ze by clovek nebyl porad namackany s tou svoji tridou.

Vadil mi i ten absolutni nedostatek soukromi, vnimala jsem tu skolu skoro jako vezeni ...

A to nejsem uplny asocial, dokonce dnes pracuji v open space, ale marna slava, toho soukromi je tu o dost vice.

Z+2,
nejsem si jistá, jestli chybí vzdělání, speciální pedagogové a podobní u nás vystudovaní jsou, spíš do školství nejdou peníze na to, aby se slušně uplatnili a inkluze se dělá stylem "za málo peněz chcem vytřískat hodně muziky".

Kat,
ano, to je práce pro haldu odborníků a taky pro jednoho odborníka přítomného přímo na place s dítětem, s výcvikem k řešení jeho konkrétních problémů, nikoli pro laika po kurzu, sloužícího jako "přídatný hlídač".

mad "Tady se většina rodičů silně vymezuje proti přítomnosti problematických dětí na běžných školách."

To myslím, že je v případě těch neřešených případů, kdy pak se vztáhne ten konkrétní probém na celou inkluzi. Já nejsem její zastánce, ale ani odprůrce. Mně vadí to nezvládnutí. Může to fungovat, ale je potřeba podpořit učitele asistenty, výchovnými poradci a školit je, jak s kolektivem pracovat. Není dobrá cesta naučit žáky tolerovat agresivní chování. Naopak.