Diskuze : Hlavní : Alkoholismus

Libiku, já se teda covidu nebojím. Bojím se rakoviny, protože tu dostane každý třetí člověk a ještě jsem neslyšela o bezpříznakové rakovině, eventuálně s lehkým průběhem.

Ne, chlastám od šestnácti a chutná mi to, ale kvůli lékům čím dál míň, bojím se

libiku, nijak zvlášť. Osobně nařízení neporušuju /ani moje rodina ne/, ale připadají mi zhusta naprosto nesmyslná. My máme celkově štěstí v tom, že se nám nic strašnýho neděje, děti nehořekují a nečekaně získaný volný čas dobrovolně a z vlastní hlavy věnují svému rozvoji aktivitami, které jdou provozovat doma, takže i když bych jim přála, aby mohly do školy, tak nemusím být nervní, že by něco nenávratně ztrácely /pokud ztrácí, něco jiného nachází/.

"Normální člověk se podle mě bojí, jelikož to kolem sebe vidí. Ne každý to prezentuje jako Zufi, ale bojíme se všichni" To si vazne nemyslim. Rozhodne se neboji vsichni -jak taky, kdyz cast populace na covid ani moc neveri. Myslim, ze vetsinu situace spis obtezuje, nechodi problemu naproti aproto dodrzuje opatreni. Pokud dojde na obavy, tak je to spis o deti ci o zamestnani. Aspon co vnimam v okoli.