Diskuze : Hlavní : Oslavy

Oslavy v restauraci ve větším počtu znám tak, že je jeden dlouhý stůl. Lidi se nějak usadí, je přípitek, pak jídlo. Ale po jídle se "zasedací pořádek" rozpadne. Lidi začnou přecházet a buď si sednou na volné místo jiného (kdo šel na wc nebo za někým jiným) nebo si prostě vezmou jinou židli a přisednou.

Lenko, ale tak když má někdo oslavu někde v restauraci, tak obvykle mívá třeba nějaký oddělený salonek a tam ty lidi určitě přece nesedí celou dobu na jednom místě...

Konzervo, já to taky chápu, proto tam byl taky smajlík. Byla to reakce na to, že někdo nerad pořádá oslavy, protože k tomu nemá podmínky. Ještě víc než o vydělávání na hypotéky jde taky o to, že ženy kromě vydělávání taky uklízejí velký barák, starají se o děti (vozí ze vsi, případně po městě do vzdálené školy) atd., takže o víkendu si raději sednou s kafem na schody, než by organizovaly oslavu s grilováním v pergole. Kdysi jsme u bratra na takové oslavě (tuším šlo o narozky neteře v červenci) byli a švagrová, když jsme roznášeli podsedáky na židle a lavice do pergoly, tak říkala, že si tam od jara sedne teprve snad podruhé, jinak na té krásné zahradě a kolem bazénu tak maximálně maká a hlídá děti ...

Moniko,

já je i chápu. Jestli musejí splácet hypotéku, tak musejí dost makat. A to se většinou neobejde bez kontaktu s lidmi, tak chápu, že chtějí mít doma klid a odpočinout si.

Takže to, že pozvou rodinu, ale každou skupinku zvlášť, mi přijde OK. že ty a tchýně to děláte jinak, je vaše volba.

U nás jsou příbuzní, co mají prostory a podmínky pro pořádání oslav zcela super (zejména můj i manaželův bratr), ale stejně je moc nepořádají (nebo tedy ne takové, aby pozvali nás). Musejí vydělávat na hypotéky na ty domy s velkorysými prostorami, venkovními pergolami a bazény
Takže v mé části rodiny se nejčastěji ve větším počtu "slaví" právě u našich, když to zorganizuju já (na dobu, kdy my přijedeme) a to se jenom rozdělá obyčejný ohýnek a pečou obyčejné buřty a chleby (a děti marshmallowny) a pije pivo/víno/nealko z plastových kelímků.
V manželově části rodiny se ve velkém scházíme buď u tchyně (když to pořádá ona) v malém bytě s ještě menší kuchyní bez myčky, kde ona je schopna navařit a napéct i pro 17 lidí (pomocné práce vykonávám já, nádobí myjeme se švagrovou nebo poslední dobou děti) a nebo v restauraci, když pořádáme my s manželem (což tedy bývá jednou za 5 let, když máme oba kulatiny).
Oba "prostorově disponovaní" bratři nás k sobě taky tak jednou až dvakrát za rok pozvou, jakože naši čtyřčlennou rodinu "na kafe", případně "do bazénu", ale do velkých oslav pro hodně lidí se jim fakt nechce ...