Diskuze : Hlavní : Vztah přes inzerát

urcite. To maj trebas v holywoodu vsichni a furt a rozvadej se jak na bezicim pasu :)

Vím. Podle mě ty cesty jsou "validní" obě. Častěji se ASI používá ta druhá a je to celkem dost pochopitelné, taky to často dá dobrý výsledek na celý život. Hlavně když máš tu kliku, že se nezamiluješ, neseznámíš se s tím, jak to vypadá, když je to TO. S tím se pak těžko nějak rozumně nakládá, aby se člověk nezbláznil, tak může pomoct říct si, že je to jen chemie a trvalé hodnoty leží jinde, žejo.
Jenže druhá věc je, že je zřejmě dost lidí, kteří to nepotkají, nemají to štěstí, nebo ho mají na jiných polích.. a ti taky chtějí a potřebují nějak žít a nebýt sami.
Pak máš taky třeba i mezi manželi hezké a pevné vztahy, kterým se říká láska, nebo třeba i "zralá láska" apod., jsou to pevná a dobrá pouta, která dělají dětem domov, jaký potřebují.. Prostě to není tak jednoduché.

No, kdyby se během těch 20 let, co jsme spolu, nenasměroval k flašce, bylo by to super. Nebývá teda opilý namol, ale já nesnáší pohled ani na přiopilé lidi, takže už delší dobu přemýšlím, jestli mu dát šanci nebo se na něj vykašlat. Kdybychom neměli 3 děcka, byla bych asi už dost dlouho jinde než on.

My jsme si asi s MM byli souzeni. Ač jsme bydlištěm dost daleko, od puberty jsme na sebe naráželi, ač jsme si sebe buď nevšimli nebo si byli k smíchu (na tom jsme se shodli, že třeba v 15 bych o něj fakt nejevila sebemenší zájem, asi bych jím i lehce opovrhovala, byl na můj vkus příliš slušňák a ňouma, já jsem zas na něj byla příliš viditelná a rozhodně jsem nebyla uťáplá nebo tichá voda a i vzhled by nám oběma byl k smíchu). Na SŠ jsme byli ve stejném městě a museli jsme se denně potkávat na nádraží, zná hodně stejných lidí jako já, pak byl na vojně ve městě, kde jsem pracovala v knihkupectví a on tam celkem často chodil o vycházkách, pak chodil za zábavou do jiného města, kde jsem dělala masérku a chodila se bavit na stejná místa. A nakonec jsme se oba přihlásili na stejnou SUPŠ, byly ve stejném ročníku. On do mě byl od začátku zamilovaný, já jsem ho brala jako super kamaráda a řešila s ním problémy, co jsem měla s tehdejším přítelem. Až skoro po 2 letech mi došlo, že s ním je mi dobře a zamilovala jsem se jako blázen. Přitom tělo to vědělo dávno, vždycky, když jsme spolu někde byli, zdál se mi sen o tom, že jdu někam, kde je starobylý poklad. Když už jsem byla na dosah, musela jsem se otočit a jít pryč. Byla jsem z toho snu pokaždé několik dní rozhozená, byl fakt naléhavý, pořád jsem ho s někým řešila. od doby, co jsme spolu začali chodit, se mi sen nezdál.

jo, Magrato, vidím to stejně, z tlupy mužů na planetě, je nějaká malá skupinka, se kterými člověk funguje i ohledně té chemie, pak z této party bude nějaká část, se kterými to jde i rozumově - to znamená nejsou to flákači nebo naopak obchodníci s drogami a pak je ještě otázka, zda on chce tebe a zda je momentálně volný a zda taky nebydlí na jiném kontinentu