Diskuze : Hlavní : Dudlík

Taky by mě zajímala souvislost mezi dumláním dudlíku a psychikou. Když se tak dívám po svém okolí, tak děti, co mají matky, co se nima hodně mazlí, věnují se jim, spí s nimi, kojí je(třeba až do tří let),prso permanentně k dispozici, dudany většinou skoro nemají. Není to samozřejmě striktní pravidlo, ale určitou souvislost tam vidím.

Limai, dnes byl můj syn poprvé bez dudlíku a to jen pro to, že musel být v nemocnici, tak jsme toho využili a řekli mu, že si ho nechala paní doktorka v nemocnici. Malej je štastnej, že je doba, takže ač také moc nemluví, tak moc dobře ví, že už do nemocnice nechce, raději oželí dudlík. Jedna sestřička tam říkala, že svého syna odnaučila dudat tak, že mu řekla, že šla kolem kočka a že dudlík spapala. Já myslím, že ve dvou letech určitě rozumí, i když nemluví.

Jde mi právě o to, že si tím dudláním něco vynahrazují. Náš syn, co jsme zatím zjistily-je nejistý, připadá si nepotřebný, uklidňuje se tím, dodává si jistotu a stabilitu. Kromě dudlíku si s sebou pořád (kamkoliv) nosí povlak na peřinku a polštář (a šmrdlá si pod nosem a okolo ouška-co udělá dospělí, když je nejistý? mne si ucho nebo nos), kadí zásadně do plíny a je schopný tlačit i dvě hodiny, mívá zácpu. Tyhle problémy začaly, když jsme se přestěhovali zpátky k manželovým rodičům-tchýně splachovací, zakřiknutá, tchán uřvanej sprostej hulvát, skoro každej den v hospodě. Prostě ideální klidné prostředí pro výchovu dětí, proč tu zůstáváme i dál je nadlouho. Každopádně při terapii jsme došly i k tomu, že já mám větší problém a jeho vyřešením se aspoň částečně zmírní synovi negativní emoce.

Limai, dcera kolem druhého roku najednou hrozně chtěla dudu i přes den. Byla s tím protivná. Prostě jsem ho schovala. Byla možná okňouraná den, víc ne.
Kamarádčina holčička nedala do dvou a půl bez dudlíka ani ránu. I ven s ním někdy chodila. Pak ho máma jednoho dne schovala. Malá ho hledala tak dva dny a pak byl pokoj. Nemyslím, že musíš dudlík odendat i na noc. Jen, že si myslíš, že ti bez dudlíka bude pořád řvát. Neboj, nebude.

Nám zubařka taky "zakázala" dudlat, když byly dceři 2 roky a 3/4. Byly jsme na kontrole a zkonstatovala, že má předkus a že ať dudlá cokoliv - palec nebo dudlík, musí s tím přestat. Dcera totiž od narození cucala paleček, vytlačovala si tak to horní patro dopředu a nešlo to nijak odnaučit. Proto jsem ji až ve 2 letech koupila dudlík a začala přeučovat. Trvalo to asi půl roku, než na palec zapoměla a měla už "jenom" dudlík. Takže když jsem šly od zubařky, vyhodily jsme dudlík do popelnice a od té doby byla bez něj. O půl roku dříve bychom to udělat nemohly, paleček se vyhodit nedal