Diskuze : Hlavní : Dudlík

První syn měl dudlík do roka a půl....pak šel na mikulášskou besídku, vyměnil ho s čertama za balíček sladkostí a bylo po dudlíku....

diskusní příspěvky typu "Neporadím, bo o tom vím velké prd ...." ...Kdo to tu nedávno tak trefně vystihl?

Neporadim, ani jedna z nasich berusek dudlik nemela...ale ony nemely zvysenou potrebu sat nebo dudlat, necucaly si palec, takze jsme ho nikdy nepotrebovaly.

Tragiko nejde o ucpávání pusy, ale o potřebě sát, kterou mají zpočátku děti různou, no a pak se z toho stane rituálek. No a ještě později prostě zlozvyk, když se to dítě nezvládá uklidnit jinak. Ale to taky není jeho chyba, prostě některé děti emočně vyzrávají později. A když jim dudána sebereš, tak si začnou cucat prsty, kousat nehty a všemožný ostatní. Starší dcérunce bychom tu pusinku zacpali moc rádi, nicméně ona jaksi není orální typ, nejí a nepije, dudlík jí zvedal kufr. No a chlapeček, ten zase všecko žere, dudlíka měl na noc až doposud a v poslední době po něm moc touží i přes den. Dokud si nebude rvát prsty do pusy, jsem odhodlaná mu ho nedávat, ale jakmile uvidím, že ho nezvládnu jinak ukonejšit, tak mu ho prostě dám a holt ho ve dvou letech věnujeme Mikulášovi no. Sama jsem měla dudáka do tří, zuby mám krásný a nikdy jsem se nenaučila cucat si palec a kousat nehty.

já teda nevím, ale cucají si přece i v děloze palečky a uklidňuje je to. Když jsou větší tak je lepší jim dát dudlík než, aby si dudlali prsty. Můj starší třeba si už v porodnici strkal, i když byl nakrmenej ruku do pusy, sestřička, dkyž to viděla tak mi to sama nabídla, i když jsem zpočátku taky nebyla odvázaná. Ale nakonec jsem byla ráda. Asi mám divné děti, ale z dudlíky byli oba v deliriu a já se přiznám, že to pro mě bylo lepší, že si spokojeně dudlali a neplakali.