| aja79 | 70068 |
|
|
7.12.2009 12:07:14
Už nám i přistoupil na to, jako že ho dá nějak dobrovolně, ale večer nebo když byl unavený si na něj vzpoměl a začal šílet, že ho chce zpátky, že dá i všechny hračky, jen ať má dudlíka
. Myslím, že je to pro něj hodně důležité, ale nemůže ho mít přece na pořád. |
| Pája, A+A :o) | 94544 |
|
|
7.12.2009 12:06:18
Já bych ho prostě vzala a hotovo,dudlík ve 3letech se mi zdá moc
.Vysvětlila,že dudlík je jen pro malé děti,bude chodit do školky atd. atd.,poslat ho třeba nějakému miminku nebo dát.. Někdo ho ustřihne a postupně stříhá,až není žádný. Záleží to na vás, ne na dítěti-to by si ho nechalo nejraději pořád . Vy si musíte být jisti,že dudlík prostě už nebude a uvidíte,že se to podaří. Trauma mít nebude,takových dětí by bylo...Každopádně musíte být důslední a vydržet. to se holt jinak nedá. NEDAT a řev vydržet,pár dnů to trvat bude,ale jak povolíte,bude to stále dokola. Já osobně bych tak dlouho tedy dudlík nenechala-už jen z důvodu zubů..a pak to odnaučování je samozřejmě horší a horší. my ho měli do dvou let a pak jsem nekompromisně řekla DOST. Dali jsme dudu do obálky a poslali ho jako po panu pošťákovi mladší holčičce kamarádky. týden byl tragický-ani ne řevem,ale při usínání pusu nezavřel a mlel třeba hodinu a půl,něměl se jak uklidnit. pak se intervaly zkracovaly a byl klid. tak hodně štěstí! |
| Mikeš+ 3 holky | 30347 |
|
|
7.12.2009 12:04:35
To je jedno, jakým způsobem o dudlíka přijde, vždycky to v jeho případě bude nedobrovolná ztráta kámoše uklidˇnovače. Totéž jsme zažili minulý týden s naší 28měsíční dcerou dudlíkozávislaškou, dvě noci a dva dny byla krize, špatně spala, nevěděla, jak se uklidnit, když neměla dudáka. Třetí den už to bylo lepší a teď po 10 dnech můžu říct, že je ododudlíkovaná a vše se vrátilo do starých kolejí. Jen sem tam známým žaluje, že jí bubák sebral dudu (to si teda vymyslela sama, prostě jsme ho doma najednou nenašli a když se přece jen našel, zatajila jsem jí to)
Chce to prostě nevyměknout a po několika hodinách křiku, nespaní, odmítání jídla a všeho dudlík hlavně nevracet. Rozhodnutí a výdrž rodičů je v tomhle to hlavní. Dítě si za pár dní zvykne. |
| Zazi (1+1+1) | 36059 |
|
|
7.12.2009 12:03:56
Tříletému dítěti je možné fyzicky zabránit v sebepoškozujícím jednání,
|
| Snapeová | 81388 |
|
|
7.12.2009 12:02:48
Ne? Pak tedy nechápu proč kamarádčina syna čekají rovnátka od malička až do dospělosti. A to měl dudlíka do dvou let. Ale to si musí každý přebrat sám. Možná jen vyjímka potvrzující pravidlo, nebo nevím.
|
| Zazi (1+1+1) | 36059 |
|
|
7.12.2009 11:59:34
No, náš syn ho venku (nešlo by to u Vás taky?) dobrovolně zanechal veverkám a pak sice plakal, ale holt, když ho vyhodil... V tomto věku bych se s ním pokusila na něčem domluvit, a pokud by to syn přesto nepřijal, vyhodila bych je opravdu všechny - když není, není, on by možná i z Vašich reakcí lépe poznal, že dudlík už opravdu není a trochu snáze by to přijal. A když nebudete mít žádný doma, tak nepodlehnete, nepůjde to.
|
| aachje skunk a tři holky | 98241 |
|
|
7.12.2009 11:57:20
u první jsme ho dali čertovi,ale to už jsi prošvihla a u druhé jsme se domluvili na schování do šuplíku,vyhodit ho nechtěla a tak si každý večer chodila otevřít šuplík,podudat tak půl minutky a šla spinkat..časem na něj zapoměla úplně..
|
| Snapeová | 81388 |
|
|
7.12.2009 11:54:45
A že bude mít zdeformované patro a zuby, toho se nebojíš?
|
| Maraska | 62018 |
|
7.12.2009 11:54:33
A co dělal, když měl dudlíka ustřihnutýho? My dudlíka odnaučili kolem dvou let, právě jsem mu ho ustřihla a protože mu nedržel v pusince, tak se naštval a vyhodil ho do koše. A pak když se večer po něm sháněl, tak jsem mu řekla, dyt sis ho přece vyhodil. No a bylo, jak věděl, že si ho sám vyhodil, tak se nevztekal. Zkusila bych ustřihávat po kouskách, aby mu v pusince držel a postupně víc a víc ustřihávat.
|
| aja79 | 70068 |
|
|
7.12.2009 11:48:21
Prosím pomozte, už nevím co dělat. Náš tříleťák má ještě pořád dudlíka a nechce se ho za žádnou cenu vzdát. Když je venku, vůbec ho nepotřebuje, ale jakmile překročí práh bytu, už ho hned hledá a strká do pusiny. Už jsme zkoušeli dudlíka vyhodit, ustřihnout, nechat čertovi, zapomenout, ale pokaždé dostal šílený záchvat vzteku a pláče, že jsme mu ho nakonec vrátili. Nejsem ten typ, co při prvním zabrečení ustoupí, ale on si ze vzteku začne sám ubližovat, jako že začne bouchat hlavou do zdi a pod. A když bez dudlíka s brekem usnul, tak se budil každou hodinu a strašně brečel, že chce dudlíka. Po půlnoci jsme už fakt nemohli a dali mu ho. Dokonce je za dudlíka ochotný vyměnit i všechny své hračky. Už fakt nevím jak dál a bojím se, že když mu ho nějak násilím vezmeme, mohl by z toho mít nějaké trauma. V lednu začne chodit do školky a bojím se, že při odpo. spánku začne bez dudlíka vyvádět. Prosím poraďte jak se zbavit dudlíka napořád. Děkuji
|
Kreativ Ostrava 2025Ostrava-město
Beseda a autogramiáda Aleny MornštajnovéPraha 1
Labyrintem Malostranských dvorkůPraha 1
Advent v PískuPísek
Macramé workshopPraha 9 Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.