Diskuze : Hlavní : Dudlík

Šešule, tak my třeba syna na dudlík pracně neučili, ale od narození zarputile odmítal sát z prsu, bojovali jsme s tím víc než dva měsíce, nakonec jsme kojení vzdali, stálo nás to oba spoustu nervů...dudlík si oblíbil hned, byl hodně dráždivé a plačtivé miminko, špatně spal a tak dále...a s dudlíkem to bylo o hodně lepší, pokud by ho vytrvale odmítal, tak bych mu ho samozřejmě necpala....stejně tak jako jsem mu ho o pár let později nebrala násilím, ale počkala, až se ho vzdal sám a všechno proběhlo v klidu, bez stresu...stejně jsme to měli s nočníkem, měl plíny do 3 let, ale pak za jeden jediný den byl bez nich, nemuseli jsme se ho ptát, jestli chce, chodil si sám, nemuseli jsme nic převlékat, prát, čistit...

Já hlavně nechápu logiku dudlíku. Děcko se na něm musí pracně učit... a následně se zas pracně odnaučuje- řeší se kdy, jak a proč, zakládaj se téma na rodině a tak
Naše děti dudlík nechtěly, ačkoli jsem to párkrát zkusila. Pravda, u všech už to bylo po šestinedělí, protože do tý doby mi bylo vyloženě blbý nacpat miminu místo prsu gumu.
U cizích je mi dudlík jedno.

Tak mě se to taky nelíbí, když to má jako i venku. 2 leťák už je mluvící a to úplně nesnáším, jak má ten dudel a přes to mluví, ale každého jeho věc, nijak to nekomentuju.

Ale co je teda hnusný ať se to komu líbí nebo ne, nárok na názor máme všichni, tak že si někdo vůbec dovolí na to dítě chytnout, zkoušet ten cumel vytahovat atd. A ty komentáře, vždyť nikdo nemůže vědět pravý důvod. Lidi jsou divní a komentovat to, jak má či nemá matka vychované, nebo naučené dítě je hnus.

jenom namátkou:

"Pusinka dítěte je totiž skutečně dudlíku plná. Pokud se tak děje neustále a dlouhodobě, v ústech není dostatečný prostor pro přirozený rozvoj mluvidel, dítě má menší prostor k experimentování s hlasem, ovlivňuje se tvar čelisti a postupně i artikulace. Dumlání se stává návykem, který se později často velmi komplikovaně odstraňuje. Při častém a dlouhodobém dumlání dudlíku i palce se jazyk vysouvá směrem dopředu. Posiluje se tím nesprávný průběh polykání, kdy se jazyk nepohybuje směrem k tvrdému patru, ale mezi zuby. Výsledkem je otevřený zubní skus, nesprávný vývoj zubů, křivá čelist, narušená artikulace. Následkem toho dítě čeká nejen finančně a časově náročná péče ortodontisty, ale také dlouhodobá logopedická péče.
Kdy odebírat dudlík

Dítěti, které si na dumlání zvyklo, bychom měli dudlík odebírat vždy, když je spokojené a nepláče, vždy, když si s dítětem povídáme a čekáme, že nám bude „odpovídat“. Když je dítě aktivní, např. leze, hraje si, prohlíží si ručičky apod., je téměř trestuhodné nechávat ho při tom dumlat. Dále není nutné, aby mělo miminko dudlík, když spí. Často s dudlíkem usne a ve spánku ho vyplivne. Není důvod, proč mu ho opět do úst vracet."

http://www. .cz/dudlik-vyvoj-reci

No, ale to je přece fajn, že má něco, co ho spolehlivě uklidní a neublíží mu to, ne? Kdyby mi to pomáhalo, taky bych si kolikrát zadudala
Co je na tom špatného?
Přiznám se, že u prvního jsem se taky snažila jí dudu zabavit kolem 2 let (prořvala to) a je teda holka trochu neurotická. Druhá ho odmítala, tam problém nebyl skoro vůbec.
Po letech máme třetí a bez dudlíka ani ránu (20 měsíců). A nemám už teda potřebu to nějak řešit, snad to půjde bezbolestně, ale když ne, tak ať si dudá i ve 3 letech. NAopak jsem ráda, že máme něco, co jí zavře pusu