Diskuze : Hlavní : Dudlík

Máš pravdu, i kdybych si já ve svých 50+ dudlala dudlík, co je komu do toho? Radit může snad jen lékař - vývoj zubů apod. A ve dvou letech má dítě čas.

Jentak, to je právě ta neuspokojená orální fixace

Přesně, obě

Limai, tak syn ho v pozdějším věku nikdy před nikým dalším kromě nás neměl, takže jsme naštěstí žádným pohoršujícím pohledům a komentářům čelit nemuseli, bral si ho až doma večer do postele...jediné veřejné místo, kde jsme ho vyndali byla ta nemocnice, tam byl tenkrát víc než užitečný. A fakt si nemyslím, že by na něm byl přímo závislý, kdyby byl, tak by kvůli tomu dělal scény a nechtěl se ho vzdát i s tou rozbitou pusou...ale on to jen zkusil, usoudil, že to fakt nejde a usnul v pohodě bez něj...od té doby ho nemá, zuby má taky v pořádku, tak o co jde? A on je vždycky takový, že na všechno musí mít pádný důvod a já tedy nějak ten pádný důvod mu ho vzít dřív neviděla, mně taky nikdo nebere čokoládu

Stejný jako když si dospělý dává cigarety nebo víno nebo pivo se zdůvodněním, že ho to uklidňuje.