Diskuze : Hlavní : Dudlík

... těžko radit.
První dítě mám bezdudlíkové (plivalo, a já jsem ho vlastně ani dávat nechtěla)
Druhé dudlíkové (chňaplo po něm a už byl jeho)
Třetí vlastně taky bez - poměrně ho bralo, ale v asi 2-3m ho sourozenci na 2 dny někam zašantročili a pak už plivala

Mě osobně přijde zbytečné vší mocí učit 5 měsíční dítě na dudlík, který nechce. Pokud uspěješ, za rok, za dva se budeš zase těžce snažit dudlík odnaučit Mě osobně navíc děsně prudilo věčné hledání vyplivlého nebo odloženého, odneseného dudlíku. Ano, existují šňůrky, ale nestačilo to. Bez dudlíku to byla v konečném důsledku větší pohoda.

Všechny děti mi rády usínaly u prsu, všechny chtěly být u mámy, mít její pozornost... Myslím, že je to naprosto normální chování kojence. Teď se třetím je to jednodušší, protože jí často stačí pozornost sourozenců

a nosíš v šátku? mě se tím u bezdudlíkovýho šimka hrozně ulevilo. Hodinu jsem ho nosila v šátku, přitom si udělala domácí práce, pak jsem ho mohla na hodinu odložit, protože byl mojí pozornosti a přítomnosti nasycený a chtěl si taky hrát sám...

U dcerky zdaleka tolik nenosím, protože chodím do práce a je to vidět, visí mi na noze daleko víc, než první nošenec.

zkoušela jsem 5 měsíců a vzdala to. Druhý dítě je opak, dudlík chtělo hned, je mu rok a nevím, jak se ho zbaví

Zpětně vzato, u prvního jsem dudlík chtěla, abych ho mohla ušpuntovat, když zrovna nemám čas, no, nepodařilo se, holt jsem kojila. U něj to asi bylo tím, že prostě chtěl jíst, dožadoval se jídla i po hodině. Dudlík s UM přijal od tatínka v 5 měsísích, u mě až po skončení kojení, v 15 měsících. Ale byla jsem ráda, že dudlík nemá, nemusela jsem nic vyvařovat a v roce chodící a mluvící dítě bez dudlíku vypadalo tak nějak inteligentněji.

Podle svých dětí mám pocit, že savci, co pijou dlouho a často dudlík nepotřebují, a ti, co pijí krátce a s většími intervaly, tak jo, protože nejsou vydudlaní.

Schválně dej vědět, jestli uspěješ (a pak, jak dlouho ti bude trvat ho to zase odnaučit moje začínající noční můra u druhého dítka...).

Ahoj,

píšeš sice, že jste vyzkoušeli všechny tvary, materiály...ale přesto se zeptám - zkusili jste i ten absolutně obyčejný takovou tu kytičku tvar jako bambuli?? To byl jediný, který mi oba synové byli ochotni dudlat - u všech ostatních byl problém, že jim "vypadávaly" z pusy, takže nic, jenom takový ten úplně obyčejný, hlavně žádné anatomické tvary - ty byly u nás nejhorší a okamžitě letěly ven.

u prvního jsme bez dudlíku vydrželi do 2 měsíců, ale byla to hrůza, zvykl si na prst v puse a tak jsme u něho byli přivázaní a to takhle s tím prstem usínal třeba i 2 hodiny, aby potom 30 minut spal - katastrofa....moje mamka se na to už nemohla dívat a koupila ten obyčejný a vyhráli jsme na celé čáře. Jak málo člověku stačí ke štěstí - připadala jsem si bez prstu v jeho puse jako vězeň, kterého pustí na svobodu...., ta úleva!!!

u druhého jsem ty obyčejné měla koupené už před porodem a taky chtěl a chce jedině tento, problém je, že takové ty velké "bambule" jsou teď těžko k sehnání, nějak změnili výrobu či co....

postupem času měli oba jenom na spaní, přes den nebo na prochajdu jsem je nedávala a dobrý.

Ale je možné, že si tvoje holčička nezvykne na žádný dudlík, halt se to stává, znám případ, že kamarádky chlapeček taky žádný nechtěl, jenom prso do pusy a kojí ho stále, v prosinci mu budou 3 roky a ona se vrací do práce a malý do školky, tak taky neví, jak ho odstavit, nezbyde asi nic jiného, než halt prostě prso nedat....

Držím palce a vydržet!

díky, obrnim se trpělivostí a budu zkoušet