Diskuze : Hlavní : Vztekání a vzdor

To znám.

Jdu cestou nejmenšího odporu a obléknu, oni z toho vyrostou. Učitelky ve školce aŤ si poradí, to už není moje věc.

Bouřko, já bych to moje nejradši aspoň kontrolovala, když se obleče, protože dnes maturuje, a naposledy včera jsem se mu smála, že si neumí obouvat tepláky, šňůrky v pase mu visely přes zadek 😁
tričko musí mít obrázek, jakýkoliv, nebo aspoň cedulku za krkem, on je fakt ignorant
ale extrémně inteligentní a tak tyto prkotiny neřeší 😁

Prostě bych jí oblíkla a nedělala kolem toho rozruch, ono to časem přejde. Já dítě oblíkala ještě v první třídě. Upřímně, nejradši bych ho oblíkala ještě dnes, kdybych se tím vyhnula věčnýmu rannímu dohadování a chození pozdě. Akorát už mě prakticky dorostl, takže ho nepřeperu

Jerry, přesně. Vychází mi to jako jediné možné. Prostě přestat to řešit. Jen jí dát možnost to nějak napravit. Opravit. Pokud teda problém není jinde, že by jí vadilo třeba oblečení nějakého typu látky, barvy, střihu atd. Domluvit se ve školce. Ono totiž děti, které si vymýšlí a stávkují, se většinou rychle v MŠ přizpůsobí, protože zjistí, že jim nikdo v takové míře dlouhodobě pomáhat nebude. takže zkusí 2 - 3 scény, bez efektu, nebo je následkem a nepříjemná situace (vzteklý záchvat uprostřed plné šatny není nic milého vůbec pro nikoho). A dítě spolupracuje v rámci možností. Jinak bych trvala na tom, že požádá slušně o pomoc. A postupně až za nějaký ten týden bych zkusila znovu spolupráci. OT Jerry, co pes???

Zkuste to nedramatizovat a neprožívat, prostě ji oblékněte, vyroste z toho. Pokud při každém oblékání jsou nejen doma scénky, ví, že má zaručenou vaši pozornost, tak proč to nedělat, že.